KabK. 6ᵃ mnoho mlýnuov, kteříž melij Háj. 24ᵃ, kde se slady melí WintObr. 2, 275 (z r. 1580), melí ho Jg. z exc. Dobr.; nč. melu, meleš, pl. 3. melou Us., cosi sa zmele BartD. 1, 298. Novotv. mleju: mlege-li mlýn BřezSnář. 177, ješto se rukama mlegij Puch. 220ᵇ. – Impt. mel, melte. – Impf. mléch: roztrhováše rzietiezi a púta zemleſſie EvOl. 284ᵃ, novotvar podle inf. a j. – Aor. mlech. – Inf. mléti, mlíti Us., mlet BartD 1, 25 (zlin.), mleť t. 44 (břez.) a j. – Part. mele, tneľúc-, melicze Comest. 246ᵃ, meľúc Hatt. slc. 121; nč. mele, melíc-, ztvrdlé mela, melouc- Kott. s. v.; – part. mlel Us.; – part. mlev Us. spis.; – part. mlen: chleb mlen bude Pror. Isa. 28, 28, ſemlena budeš Ben. 4. Esdr. 15, 61, namlené pohanky t. 2. Reg. 17, 28, mauka zemlená Háj. herb. 86ᵃ, což má zemleno býti Fagif. 30ᵇ, semleny dva strychy žita WintObr. 2, 261 (příběh z r. 1602), mlenýho sladu Zíbrt piv. 15 (1. pol. XVIII stol.); zdlouž, -ín, a z toho zkrác. dial. zemlino BartD. 2, 218 (třeb.); novotv. mlet Us., už mám zemleto, zemlíto Hoš. č.-mor. I, 79, zemletý BartD. 1, 26 (zlin.) a j.; – subst. verb. stč. mlenie, multis mlenymy fit farina HusKázD. 131ᵇ; nč. mletí Us.
mru, mřieti, psl. mьrą, merti, z koř. mer-. Praes. mru, mřeš atd.: sg. 1. neumru ŽKlem. 117, 17, 3, když Břětislav vmrze, po ňem bude v zemi kniežě Spytigneus Pass. 315, pl. 3. ryby zemruv žiezí Pror. 38ᵃ, mru, mrou Us. spis., mřu, mřou atd. Us. ob. – Aor. mřěch atd.: tehdy vmrzye kněz Vladislav DalC. 64, jak sv. Apolinariš vnide, tak ta nemocná vmrzie Pass. 344. – Part. mřěl atd.: dva bratry vmrziela Pass. 414, již vmrzyela jej zakla Longin RDubr. 54ᵃ atd., když chceš vmrzyeleho živíš t. 49ᵇ, mřel Us., umřél BartD. 2, 152 (slavk.), umréɫ t. 1, 36 (blatn.) a j.; – mrl z oslabeného mьr-: bratr tvój byl jest vmrl i ožil jest Krist. 66ᵇ (vedle toho: syn tvój vmrziel byl i ožíl tamt.), otcové vaši jědli mannu i zmrli jsú t. 57ᵃ, (Abraham) jest umřěl ano proroci zmrly jsú t. 79ᵇ, zmrly jsú DětJež. 5ᵃ; adj.: biechu liudie jako zmyrly AlxŠ. 5, 14, dobytkuov zmrlych Háj. 109ᵃ, umrlý Us.; – part. mřěn atd.: jak by byla umřena Suš. 85; novotv. mřet, mřit: všecko było vymřete BartD. 1, 126 (laš.), umřetý t. 196 (též), přemřítý (zimou) t. 26 (zlin.); – z kmene oslabeného *mrt, v subst. verb. -mrtie; – subst. verb. mřěnie, nč. mření Us.; novotv. mřití: do vmřitj Beck. 3, 529; – -mrtie z oslabeného mьr-: úmrtí Us., stsl. umrъtije.
nru, nřieti, psl. nьrą, nerti, z koř. ner- (stupňovaného v nor-, nořiti). Doložen jenom impt. nři: winrzi scateat ŽGloss. Hab. 16, v ŽWittb. je na témže místě: vendi hnój a pode mnú vmrzy, za lat. ingrediatur putredo et subter me scateat, vmrzy patrně chybou m. vynři, již stč. opisovatel slovu tomu nerozuměl.
pru, přieti, psl. pьrą, perti, z koř. per- fulcire, claudere (stupň. por- v pod-pora atd.). Praes. pru, přeš atd.: když se strany ſeprv VšehK. 42ᵃ, podepru, podeprou Us. spis., podepřu, podepřou Us. ob. – Part. pra, prúc-: vprvvcz v to mysl Štít. ř. 72ᵃ, smysl v ně vprvvcz t. 71ᵃ, upra, uprouc-
