myju, myti. Praes. myju atd.: umygiu rucě moji ŽKlem. 25, 6, vmygi ŽBrn. tamt., obmyges mě ŽKlem. 50, 9, myge ſie Vít. 45ᵇ atd , myji atd. Us. spis., meju, meješ atd. Us. ob., umyju se i umeju se Hoš. č.-mor. II, 98. – Impt. mý: obmy mě ŽKlem. 50, 4, ML. 10ᵃ, promy (oči) Krist. 70ᵃ, vmy mě Modl. 25ᵃ, wymy Alch Ant. 80ᵇ, mý Pelzel 99; – novotv. myj: omyg EvVíd. Jan. 9, 7, umyg EvOl. 236ᵇ, tvář tvú umyg Koř. Mat. 6, 17, myj, myjte Us. spis.; – změnami hláskovými maj, mej: tiem sě luhem may Chir. 274ᵇ, mayz sobě hlavu t. 274ᵃ, wymayz jím (vínem) tu ránu t. 19ᵃ, vmayz tu bolest (bolavé místo) t. 137ᵃ, zmay jej LékB. 198ᵇ, vyber a zmag AlchAnt. 100ᵇ; vždy sě rád mey v lázni NRada 1636, ſmey AlchAnt. 65ᵃ, obmey Br. Jer. 4, 14, vmeyte ſe t. Isa. 1 16, mey Pelzel 99, mej, mejte Us. ob.; ſmuog nečistotu AlchAnt. 8ᵇ, omyl pisecký; dial. zme AlchAnt. 15ᵃ, ume BartD. 147 (slavk.) atd. – Part. myl: umyl ſem ŽKlem. 72, 13, obmyl ſem Ol. Cant. 5, 3 atd., myl Us.; – myt Us.; – subst. verb. mytie: obmytie všech hřiechóv ŠtítMus. 149ᵃ, k obmyti Ol. 3. Esdr. 4, 23. – Viz také v § 99.
nyju, nýti. Praes. nyju atd.: závist nyge v ciziem prospěšenství Štít. uč. 101ᵃ, pl. 3. znigu ŽGloss. Hab. 12, nyji, nyješ atd. Us. spis. – Part. nyl: (Kain) nyl srdcem závidě bratru Štít. uč. 138ᵇ. – V nč. jen v jaz. knižném.
ryju, rýti. Praes. ryju atd.: krt rád ryje AlxV. 54, kdež čeled na se ryge Štít. uč. 64ᵇ atd., nč. ryji, ryješ atd. Us. spis., reju, reješ Us. ob., krt ryje, reje Hoš. č.-mor. II, 97, ryjou, rejou tamt. – Impt. rý: wyrý to Br. Isa. 30, 8, rý Pelzel 99, neryte na sě ŠtítMus. 32ᵇ; – novotv. ryj, ryjte Us. spis.; – změnami hláskovými: raj, zde nedoloženo; a z toho dále rej: wyrey Br. Ezech. 4, 1. – Aor. rych: (Kochan) ſye tu (v zemi) wry DalC. 34. – Part. ryt: wyriti byli by ŽKlem. 157ᵃ. – Viz také v § 99.
tyju, tyti. Praes. tyju atd.: závistivý zloby tyge t. j. zlobí AlxV. 56, vlk leže netyge Vít. 73ᵇ var., tyji Us. spis atd. – Part. tyjě: (Otakar) leže na Křivoklátě a tygye DalC. 78, tyje, tyjíc- Us. spis.; atd.
vyju, výti. Praes. vyju atd.: vlk rád wyge AlxV. 55, léní v psotě wvge Vít. 73ᵇ var., (ti lidé) nemluví ale wygy a blekcí Mand. 61ᵃ, vyji atd. Us. spis.; pes veje, veje jako vlk Duš. jihoč. 2, 61. – Impf. vyjiech: vlcie wygiechu OtcB. 176ᵇ. – Part. vyl Us.; výl a z toho vajl. vejl: vlk wayl RokycMus. 593ᵃ, pes wayl Háj. 161ᵃ, ďábel hrozně weyl Lomn. Kup. 44ᵇ, oni jako wlcý weyli Lomn. Kanc. (1595) str. 425. – Subst. verb. vytí Us.; stč. vynie: s velikým wynym PassKlem. 189ᵇ, křik a wynie Trist. 398, wyny ululatus Cath. 479ᵇ, srov. čúti, čunie v § 108 a v. § 99.
101. Slovesa s kořenným -i.
Slovesa taková jsou dvoje:
a) jedna mají v tvarech praesentních -ьj-, a příponu kmene praesentního -o, -e, tedy praesentní kmen -ьj-o-, -ъj-e-; na př. pi-, inf. psl. pi-ti č. pí-ti, praes. psl. pьj-ą, pьj-e-šь atd., staž. v stč. piú, pieš atd.;
