Kořenné -er- je v psl. a stsl. v některých tvarech oslabeno v -ьr- a jest na př. praes. tьrą, impt. tьri atd. V tvarech pak jiných jest neoslabeno, na př. v psl. inf. ter-ti. V tvarech těchto, s neoslabeným -er-, začíná se přípona vždycky souhláskou a je tedy hláskové skupení vzorce tert, které se v č. a jižní slovanštině mění v trêt. srov. I. str. 26 sl. Z psl. inf. terti bylo tedy č. a jihoslov. trêti atd. Podle toho jsou tvary náležité na př. praes. setru, rozedru, impt. setři, rozedři atd. s jerovým -e-, a inf. rozdřieti, part. rozdřěl atd. bez -e-; avšak analogií přejímá se -e- také do tvarů, kde by býti nemělo, a jest na př. inf. setříti, rozedříti, part. setřel, rozedřel atd., hojně a ve mnohých případech ustáleně již od doby stč. Stejnou analogií vzniklo stsl. tьrê- m. trê-, dosvědčené doklady starožitnými jako na př. umьrêti Cod. Mar. Mat. 26, 35 a j. (vždycky tak, v. Jagićův glossář při vydání tohoto textu s. v. umirati), a podle toho lze se domnívati, že analogické tьrê- atd. počalo se a bývalo dílem již v psl.
Kořenné -el- jest jenom v mel-. Tvarů se žádaným oslabeným -ъl- tu není, jsou za ně tvary z km. mel-jo-, mel-je- podle tř. V. 2, v. § 96. V tvarech ostatních mělo by bývati mlê-: inf. mlêti, part. mlêlъ atd. Ale dlužno tu opět předpokládati mьlê-, žádá toho jerové -e- v č. se-mleti = sъ-mьlêti atd.; mьlê- m. mlê- vzniklo analogií podle tьrê- m. trê- atd.
V češtině ь v -ьr-, -ьl- zaniká, -ě- pak klesá v -e-, a jest tedy na př. praes. tru z tьrą, part. třel ze stč. třěl za býv. tьrêlъ atd.
91. Praesens.Sing. 1. tru, psl. tьrą, na př. (já) wydru NRada 714, neumru ŽKlem. 117, 17, rozproſtru obuv mojiu t. 59, 10, (já) zetru jě t. 17, 39, otewru ústa má t. 77, 2, tru, mru atd. Us. spis.; ob. třu, -ř- přejato ze třeš atd.: (já) pozhřu Beck. 3, 379, umřu-li Voln. 23, nevmřu BílA. 70, roztřu síť BílD. 51 a j., vtřu VesA. 7ᵇ, třu, mřu atd. Us. ob., třu, dřu, mřu BartD. 1, 25 (zlin.), dial. -o, -em: dřô BartD. 2, 80 (bystř.) atd., jako v § 54. – Sing. 2. třeš, psl. tьrešь, na př. zproſtrzes hněv tvój ŽKlem. 84, 6, zetrzes lodie tarské t. 47, 8, otewrzeſ ŽGloss. 103, 28 atd., třeš, mřeš atd. Us. – Sing. 3. tře, psl. tьretь, na př. bóh zetrſe zuby jich, čeliusti lvové zetrſe hospodin ŽKlem. 57, 7, meč mój ſezrze devorabit ŽKlem. Deut. 42, země požře je Br. Num. 16, 30, tře, mře atd. Us.; o tvarech s -t predret (dru) GlossJag. 9 a proztret (stru) t. 46 v. § 9. – Du. 1. třevě, -va, stsl. tьrevê (-va), zde nedoloženo. – Du. 2. 3. třeta, stsl. 2. tьreta, 3. -te, též. – Plur. 1. třem, -me, -my, psl. tьremъ, -me, -my, na př pro tě mrzeme ŽKlem. 43, 22. třeme, mřeme atd. Us.; dial. -mè atd., jako v § 54. – Plur. 2. třete, psl. tьrete, na př. vy zeinrzete ŽKlem. 81, 7, třete, mřete Us.; dial. -ťe atd., jako v § 54. – Plur. 3. trú, psl. tьrątь, na př. rovové sě otewruu Pass. 9, že se trú zástupové Štít. uč. 83ᵇ, ryby zemruv žiezí Pror. 38ᵃ, proroci sě proftruv t. 53ᵃ, všichni mrvv Štít. ř. 43ᵃ, když se strany ſeprv VšehK. 42ᵃ, neb se tu páni a vládykové trú t. 42ᵇ atd.; z -ú je později -au, -ou:
