Dolež. 113, obgjti, odgjti, přigjti (jmu) Tomsa 331, gjti (jmu), počjti, žjti (žnu) Chládek 98, zapíti (pnu), zajíti (jmu) Tham. 113, čiti (čnu), píti (pnu), jíti (jmu) Jg. atd., -číti (čnu), vzíti, žíti (žnu), klíti, títi Us., začít, vzít, utít atd. Us. ob., pít (pnu), žit chod. 34, dopít v. dopnout Keb. domažl. 12 (místem), dopít, zapít vedle -pnout Hoš. č.-mor. I, 77, nemůžu se dopít, nemoh sem se zapít, musím se rozepít t. II, 95, vzít BarD. 1. 25 (zlin.) a j., zapít (pnu), začít, hotít, žít t. 2, 106 (letov.), zapíť, utíť atd. t. 1, 32 (hran.), zkrác. zapit, ôtit, žit t. 2, 119 (jev.), tiť, vziť, žiť t. 80 (olom.). – K tomu dvoje novotvary, pnúti a ṕati atd.
Novotvar pnúti, vzniklý podle praes. pnu atd., má doklady jdoucí od stol. XV a šíří se časem víc a více. Na př. bych uměl tě klnuti Tkadl. 8ᵃ, jedni na druhé chtie se pnúti Let. 121 (k r. 1440), výše popnuti Hom. Mak. 14ᵃ, napnuti tendere, spannen SlovHol. 46ᵃ, připnauti, upnauti, zapnauti Vel. Jg., že jest jeho pacholeti zdraví ugmauti jměl KolŘ. 37ᵇ (1676), zapnauti, zagmauti Rosa 197, začnauti vel začíti t. 210, dogmauti, nagmauti Rosa v Slovníku (v ČMus. sign. 1. D. 30, s. v. jmu), bolavé zuby vyjmouti Zíbrt Listy 18 (z r. 1722), přigmauti Nitsch 72, přigmauti Froz. 50, Seel. 195, t. 63, obegmaut, odegmaut, přigmaut Tomsa 331, napnauti, nagmauti, setnauti Dobr. Lehrg.¹ 296, nagmauti, zagmauti t. 124, zapnauti, zagmauti Tham. 113, počnauti, začnauti Chládek 121, přigmaut Gallaš Muza mor. 48, gmauti Kollár (1821) 55, pnauti, čnauti, jmauti, atp. Jg., pnouti, zajmouti atd. Us., pojmauti Pal. 3, 2, 398, t. 4, 1, 19, t. 4, 2, 32 a j., přijmauti t. 3, 2, 417, t. 4, 2, 32, t. 4, 2, 170 a j., odejmauti t. 3, 2, 418 atd., přijmauti TomP. 1, 91, t. 103, t. 192 a j., zajmauti t. 120, t. 130 a j., odejmauti t. 149 atd.; přijmout, zajmout, najmout, mnout, zapnout, připnout, utnout atp. Us. ob.; pnout, tnout, jmout, žnout, načnout mýt. 314, pnout, začnout atd. podkrk. 54, najmout, přijmout Hoš. č.-mor. I, 77, dopnout, zapnout tamt., začnout, pnout, žnout BartD. 2, 226 (třeb.), jmúť t. 1, 77 (rožn.), chrom. 285, zapnóť BartD. 2, 52 (přer.), pnot, přěmot, najmot t. 80 (olom.), zapnõt t. 139 (zábř.), hõtnõt t. 119 (jev.), začnuć, najmuć, tnuć t. 1, 125 (laš.), zetnúć t. 365 (opav.), klnúc Šemb. Dial. 16 (opav.).
Novotvar ṕati, ṕáti, vzniklý zase podle part. ṕal atd., vyvinul a ujal, se v nářečích východních: gati, klati, čati, spiati, tati, žati Dolež. 113 (vedle jíti, klíti atd.); žať metere, ťat scindere, wzať accipere, počať, zapať atp. Bernolák Gramm. (1790) 91–92; piať Hatt. slc. 118; co mám počati Květy 1834, 220 (Trnka, po moravsku), kati co mja majú sťati Suš. 779 dala sem ju katom sťáti t. 90, co si počat mám t. 664, rač ho vzáti t. 663, nedajtě mě vzať t. 451, (smrt) pána vzać se strojí t. 13, kázali otec a máti zelenej trávy nažati t. 190, pujdemy žat t. 539, nemohu ťa nažať t. 287, ṕat, žat, začat, uťat, jat BartD. 1, 25 a 26 (zlin.), ṕať, žať atd. t. 44 (břez.), t. 77 (rožn.), t. 93 (kel.), ťať, pjať, začať, žať t. 2, 26 (holeš.),