sekli sme seno Us. u Bělohr.; síkl, síkli sme seno Us., síkla sem jeteličku chodHan. 68, nasík sem votavy Duš. verb. 116 (z Erb.), sík, síkli BartD. 2, 240 (kunšt.); v Usu ob. je síkl durativum a patří k inf. síci, kdežto sekl je tu perfektivum a patří k inf. seknouti; – sěčen: zeſen t. j. sěčen decisum Greg., nč. sečen; – subst. verb. sěčenie, sečení, Us., při sečéňú BartD. 2, 1 (malen.).
střěhu, střieci, stsl. słrъgą v. strêgą inf. strêšti, z koř. serg-. Kořen jest oslaben v psl. sъrg-, začež je stsl. strъg- (t. j. str̥g-) a č. strg- v impf. stržiech. – Praes. střěhu, střěžeš atd.: oſtrſiezes ny ŽKlem. 11, 8, toho se ſtrzezeſſ Štít. uč. 112ᵇ, ſtrſieſe hospodin custodit ŽKlem. 33, 21, když ſtrzezete se Štít. uč. 46ᵃ, příkré krmě ſtrzehu sě lidé t. 61ᵇ, kupci se lúpeže wyſtrzehu t. 110ᵃ atd., nč. střehu, střežeš Us. spis. –Impt. střěži, střěz, střež atd.: Strziezi custodi ŽGloss. 85, 2, Strziezy ŽWittb. tamt., nás bóh oſtrſiezi AdamKap. 13, ſtrziez conservet dominus ŽGloss. 40, 2, ŽWittb. tamt., ſtrſiez mne ŽKlem. 16, 8, ſtrzyez ſye DalC. 44, každý ſye ſtrzyez Pror. 58ᵇ, ſtrzez ſe té lsti Štít. uč. 112ᵇ, stṙeż se Baw. 43, zlého se stṙeż t. 45, Buoh oſtrzež KolČČ. 368ᵇ (1563); ſtrzyezte sě Štít. uč. 95ᵇ, wyſtrzezte t. 152ᵃ; nč. střez se, střež se Us.; spisovné střez obráží se také v dial. zřez BartD. 1, 17 (zlin.); k impt. střež přiděláno pak sloveso střežiti, srov. Jag. Arch. 3, 208. – Impf. střěžiech atd.: nepřietelé ſtrzieziechu dušě mé custodiebant ŽWittb. 70, 10, ſtrſieziechu ŽKlem. tamt., (Čechové) svého knězě ſtrzyezyechu DalC. 64; z kořene oslabeného stržiech: ja ſtrziech rúcha custodiebam vestimenta Koř. Skutk. 22, 20, (probošt) ſtrzieſe města custodiebat t. 2. Kor. 11, 32. – Aor. sil. pl. 3. střehú: někteří Šváby ostřehú DalJ. 100. – Inf. střieci: rač oſtrſieci ny ŽKlem. Ambr. 26, nechtiec sě ſtrzijeczy Štít. ř. 12ᵃ a j., nč. stříci Us. spis. – Part. střěha atd.: ſtrzeha se zlého Štít. uč. 113ᵃ, ſtrzyehucz Pror. 117 a j.; střahúc Ben. Jg., srov. part. střáhl;– střiehl, střiehli atd., střehl, střehli: co j’ buoh wyſtrzyehl koho Štít. uč. 105ᵃ, wyſtrzyehl nás buoh t. 105ᵇ, aby sě hřiechu ſtrziehl t. 123ᵃ. aby nás oſtrziehl od zlého, abychom ſtrzyehly sě hřiechu Štít. ř. 182ᵇ, abyste ſtrzihly zákona Comest. 116ᵃ; psané ve Štít. uč. -ye-, -ie- svědčí, že slabika byla dlouhá, a totéž dosvědčeno zúženým ſtrzihly v Comest. a novým střáhl; doklady tohoto jsou: ſtrzáhl Puch. 481ᵇ, střáhly t. 578ᵇ, aby se střáhli Ben. Vel. Kom. Jg., kteří ſtřahli zvonu Háj. 407ᵇ, proto se toho nevſtřahl t. 154ᵃ; odchylka střahl m. střiehl vznikla mylným napodobením: byl přehlasovaný plur. siehli, přědli atp. a vedle toho nepřehlasovaný sing. sáhl, přadl atd.. později také plur. sáhli, přadli atd., proto a podle toho ustrojeno také střáhl a střáhli vedle střiehl a střiehli; a podle toho vzniklo i part. praes. střahúc nahoře dotčené; – střěžen: oſtrzyezen Modl. 24ᵃ, tvá duše bude oſtrzyzena Comest. 137ᵇ. – Sloveso toto drží se již skoro jen v jazyku knižném.
