Vyhledávání (skrýt)

Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl III, Tvarosloví, II. Časování. Praha, 1958.
<<<<<171172173174175176177178179>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

samohláskami v -jž-, -jz-, na př. praes. se-jže, impt. u-jzi atd., srov. I. str. 516; tudy vzniklé -j- přijímá se pak i do tvarů, kde by býti nemělo, a jest na př. praes. sg. 1. zajžhu m. zažhu. – Praes. sg. 1. žhu: zayzhu Pass. 503; sg. 2. žžeš 3. žže atd.: sám se nêzazьžeš Hlah. Sir. 8, 13 (m. -žžeš, chybně transkribováno z předlohy české), slunce neozze ŽKlem. 126, 6, když (bóh) ſie rozze v hněvě t. 2, 13, zaizze sě hněv tvój t. j. zajže t. 78, 5, diábel rozeyze žádost Štít. uč. 45ᵇ, (hněv) se zazze ŠtítMus. 59ᵃ, když sě jistba zayzze t., duom nezaizze ſe Kruml. 184ᵇ, vzżem tě t. j. užžem incendemus Ol. Súdc. 14, 15, jejie tělo vyzzeme t. j. ujžeme ML. 23ᵇ, ſezżete t. j. sežžete comburetis Ol. Ex. 12, 10; pl. 3. žhú : vlast vaši ſezhuv Pror. 1ᵃ. – Impt. žzi, žzěte: hospodine, zzy ledvie mé ŽWittb. 25, 2, ŽBrn. tamt., uzzi t. j. užzi ŽKlem. tamt., vzzy Alb. 91ᵇ, zazzy oheň t. j. zažzi Hod. 9ᵃ, rozezzy mé srdce t. j. rozežzi Modl. 30ᵃ, rozzy kahanec m. ro(z)žzi Vrat. 4ᵃ, roſſy sviečičku tamt.; roži mýt. 341; lid bohatý vgzy t. ujzi ML. 60ᵇ, ſeyzzy sě ohňem skrúšenie Štít. ř. 189ᵃ; jmúce jeho uzzyete t. j. užzěte Pass. 374. – Impf. žžiech atd.: kněz Boršovi sbožie zzyeſſe DalC. 85, uhlík zayzieſe sě ŠtítMus. 34ᵃ, zazziſſe ſe EvOl. 57ᵇ, zziſſe GestMus. 41ᵇ, ti Havlovi zzyechu DalC. 85, (měščěné pány) ſezzyechu DalC. 93. – Aor. sil. sg. 3. žže: (hrabie) zezze vše liudi DalC. 39, Saul chudé vgze a bohaté... t. j. ujže ML. 60ᵇ, vyze t. j. ujže Alb. 91ᵇ; pl. 3. žhú: tehdy město zaſſhu všady AlxH. 8, 41, zazhu město Bavoři DalC. 89, zajžhú DalJ. tamt. z rkp. Z. – Inf. žéci: chtěvše j’ho zzseczi t. j. sžéci ApŠ. 108, jáz budu zeczy DalC. 42, uzecy jě chtěl Pass. 413, káza všecky zzecy t. j. sžéci t. 330, dadie sě vzeczy Alb. 19ᵇ. – Part. žha, žhúc-: ciesař zha Chlumcě dojide DalC. 64, adj. žhoucí Us.; síry potrava zžaucý Nitsch 72, chyba neuměním; – žehl (ze žьglъ) žhla atd.: oheň rozzehl ſie jest ŽKlem. Deut. 22, rozzhlo ſie srdce mé t. 38, 4, zazhli sú svatyniu t. 73, 7, zhlo GestKl. 35, aby zażhli Alxp. 98, žehl, rozžehl Us. spis.; – žeh (ze žьgъ), žehši (ze žьgъši) Us. spis.; svieci rozzew a ke zdi přilepiv ML. 134ᵇ t. j. rozžev z roz-žeh-v; – žžen: zazzena ohňem t. j. zažžena ŽKlem. 79, 17, oheň zaizzen jest t. j. zajžen t. 77, 21, v obětech žženich Hlah. 2. Par. 35, 14; – subst. verb. žženie: zazzenye ŽKlem. 140, 2, ſ rozzenym t. 65, 15. – Sloveso toto většinou zaniklo a béře se za né žhnu, žhnouti, o čemž v. v § 117. – Zvláště dlužno vytknouti tvary obecné a dialektické, které se tu vyvinuly ve složeném roz-žeci, roze-žhu atd. Z praes. roze-žhu stalo se roz(e)-žžu (změnou, jako je v můžu, peču m. mohu, peku) a z toho dále rožžu, rožu: já ti rožžu svíčečku Suš. 187; rožu, rožeš, rože, rožeme, rožete, rožou Hoš. č.-mor. I, 77 a II, 95, rožu mýt. 341; k tomu pak impt. roži: roži, rožite Hod.-lit. 35 a Hoš. č.-mor. I, 77 a II, 95; z part. rozžehl je rožžehl BartD. 1, 83 (hran.), rožíhl Duš. verb. 117 (jihoč.), rožeɫ BartD. 2, 52 (přer.), rožél t. 1, 26 (zlin.), rožel, roželi sme Hoš. č.-mor. II, 95. Tvary jiné jako rozžal, rožal, rozžat, rožat atp. jsou z rozežhnu, -žhnouti II. tř., v. § 117.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková
Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 2 dny; verze dat: 1.1.26 		Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).