že se tu zmýlil nebo že tu rozuměl praesens); – pl. 3. mohú: za malečko pomeškachu, przyemohu jě bez všie bráni AlxV. 484, k tomu mu někteří pomohu DalC. 97, počěchu jeho hledati, ale nikde nemohu jeho nalézti ML. 54ᵇ; – aor. slab. možech atd.: dva ščíty... sě nemozeſta opraviti DalC. 73. – Inf. moci Us., moct Us. ob., moc BartD. 1, 76 (val.), pomoc t. 38 (lip.) atp., s kořennou slabikou krátkou, v. § 79 a); v nář. vých. slabika ta místy analogií zdloužena: mócť BartD. 1, 61 (val.), můct t. 2, 163 a 174 (brn.), muct (z můct) t. 67 (olom.) a j. – Part. mohl Us.; mohl: muohl KabK. 2ᵃ, nemuohl t., móh BartD. 1, 61 (val.), móheł fem. mohɫa t. 78 (rožn.), muh t. 103 (laš.), muhła t. 362 (frýd.), můhl t. 2, 183 (tišň.) atd. ; – možen: lučišče prſiemozeno jest ŽKlem. Ann. 4, přemožen Us.; – subst. verb. moženie: w nemozenyu jeho ŽKlem. 40, 4, podle możenie našeho secundum possibilitatem Kladr. Nehem 5. 8. – Samohláska slabiky kořenné je zpravidla dlouhá v tvarech praes. kmene móže-: mohu, móžeš, móže atd., srov. § 17; o délce v part. móhl v. § 79 f); vlivem krátkého mohu atd. bývá dial. také krátké može-: možeš, može BartD. 1, 9 (zlin.), 2, 35 (holeš.) a j.
peku, péci, psl. peką atd. Praes. peku, ob. peču atd., v. § 75. – Impt. pec, ob. peč, v. § 76. V stsl. je v impt. pьci atd. kořen oslabený; v č. toho není. – Part. pekl atd.; dial. pékl: pékł BartD. 1, 8 (zlin.), pék t. 77 (val.), pýk, pýkla t. 2, 240 (kunšt.), pjékoł t. 1, 43 (hroz.) a j., slc. piekol, pekla.
přahu, přieci, z pręg-. O přehlásce přah-, přěh- srov. I. str. 107; pravidelnost bývalá se časem ruší. – Praes. přahu, přěžeš atd.: sg. 3. neſprzeze-li se s ním (člověk s Kristem) ChelčP. 54ᵇ, pl. 3 pak-li jě (voly) zaprzahu Pass. 354; já zapřežu čtyry koně Duš. verb. 115 (z Erb.), zapřeže se potah, zas zapřežou Duš. jihoč. 11. – Impt. přěz, přež atd.: vpṙez vóz Kladr. 3. Reg. 18, 44, wypřez voly Háj. 10ᵇ, dvě krávě vprziezteż u vóz Ol. 1. Reg. 6, 7, zapṙezte Kladr. tamt., zaprzezte vuoz Ben. 4. Reg. 9, 21, zapřežte bibl. Vel. tamt., zaprzežtež vuoz Ben. 1. Reg. 6, 7. – Aor. sg. 3. přěže: zlý sě se zlým birzo zzprsiese Jid. 49, je (býky) v pluh spřeže Troj. 26ᵇ a j. – Inf. přieci: zaprzieczy jich (volův) nemoci budú Pass. 354, pochotnějie by bylo, milostí jako jhem ſprzijeczy sě s Kristem nežli sě milostí ſprzijeczy s tiemto světem Štít. ř. 98ᵇ, (koně) vypříci z vozu WintObr. 2, 480 (z r. 1558), zapříci do jha Vel. Jg., di vypříst koně chodHan. 255. – Part. přaha, odchyl.: vprzieha vóz sjědiž Ol. 3. Reg. 18, 44; – přáhl, přiehli: kdyby przyprzahl sě k ňemu Štít. ř. 100ᵃ, aby jej s ním ſprzahlo ChelčP. 54ᵇ, ješto sú sě ſprzyehly milostí s tiemto světem Štít. ř. 99ᵇ, tak je (kola) byechu ſprzyehly Kat. v. 2782, (kněží) jsú se s světem sprziehli ChelčP. 219ᵃ; zapřáhl, zapřáhli Us.; zapříh chod., zrovna sem vypříh chodHan. 286, zapříhł BartD. 1, 345 (lhot.) a j.; – přáh, přiehši: mečě na ně oprzyehſſe Pass. 626, uprziehſſe t. 355, sprziehſſe ſe
