pékéu t. 39 (such.), (sliny) naťékuy t. 351 (hodslav.) atp.; a kontaminací znění sing. masc. -ł a -u vzniklo -łu, -lu: řeklu t. 2, 281 (dač.). Srov. § 39 č. 1.
Do koncovky -kl, -hl v sing. masc. vkládá se v nářečích východních samohláska mírnící -e-: mohel BartD. 2, 140 (zábř.), moheɫ t. 1, 140 (laš.), pékél t. 77 (val.), pyékeu t. 46 (lhot.), pékéu t. 39 (súch.), – nebo -o-: ṕékoɫ t. 40 (hroz.), mohoł t. 43 (též), piekol, môhol slc., – nebo -y-: řekyl t. 2, 247 (ždár.). Srov. § 39 č. 4.
Krátká samohláska slabiky kořenné bývá zdloužena, a někde je zdloužena také samohláska mírnící; na př. tloukl, vlíkl (vedle vlekl), síkl (v. sekl, durat.) Us., pékɫ BartD. 1, 8 (zlin.), pékéɫ t. 77 (val.), těkɫa t. 183 (dol.), tékɫo t. 176 (mor.-sl.), naťékuy t. 351 (hodslav.), pékéu t. 39 (súch.), piékél t. 44 (břez.), ṕékoł t. 40 (hroz.), slc. piekol, môhol. Srov. § 39 č. 6.
f) Participium -ъs: pek, pekš-, psl. pekъ, pekъš-. Na př. rsek to by rozpat na křížiu ApŠ. 139, rzek Pass. 280, rzekſſy t. 337, rzekſſe t. 338, doſah DalC. 24, przyſyehſſe Comest. 36ᵃ atd., nč. pek, pekši, pekše Us. spis. Mylnou analogií přidáno -v, -ev: rzekw to zavola Štít. ř. 110ᵇ, odrzekwſſe se Štít. uč. 25ᵃ, przemohw závist.. przemohw lakomstvo.. przemohw lakotu.. przemohw lenost.. przemohw smilstvo t. 98ᵇ, mohwſſe Štít. ř. 97, t. 218ᵃ, povrhev Blah. 272 (zavrhuje), lehv Har.-Erb. 1, 214, pomohv t. 235 atd., srov. § 41 č. 6.
g) Participium -nъ: pečen, -a atd., psl. pečenъ, -a atd. Na př. (žalovaný) poprzyfiezen Rožmb. 69, zazzena ohňem ŽKlem. 79, 17 atd., pečen, přemožen Us.
Slabika -en- zdloužena v -én-; z toho je zúžením -ín- a opětným zkrácením -in-. Na př. spomožíno, napečíno Duš. verb. 113 (česk., místy), napečino, potločino, posečino BartD. 2, 218 (třeb.). Srov. § 43 č. 4.
h) Substantivum verbale pečenie nč. -í, psl. pečenьje. Na př. v dóm uteczenie ŽKlem. 30, 3, ſprzyezenije Štít. ř. 99ᵇ atd., pečení, přemožení Us.; se zdloužením: při sečéňú BartD. 2, 1 (malen.), s tým tɫučéním t. 1, 184 (val.).
Slovesa jednotlivá vzoru tohoto.
80*). *lahu, leci (= lehnouti); tvary praesentní z lęg-, infinitivní z leg-, O přehlásce lah-, leh- v tvarech praes. srov. I. str. 106 a 95; místo žádaného lah- bývá zpravidla leh-. – Praes. sg. 1. lahu nedoloženo, za to lehu: oblehu Jerusalem circumvallabo Pror. Isa. 29, 2 (překlad odchylný), na ňehož nalehu tako jakž atd. AlxV. 1314, (já) nelehu podlé toho muže Trist.
