[194r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcetočiž pro múdrost, pro čistotu a pro pokoru.
Najprvé byl jest bohu míl pro svú[3046]svú: ſw múdrost, že jest múdře bohu slúžil a nábožně, že jest zhrzěl tento svět a zvolil sobě drahý kámen, točiž nebeské královstvie[3047]královstvie: kralouſt. Nebo když svatý Benedikt uzře mnohé, ani zvolili sobě tento svět za nebeské královstvie, tehda on zvoli sobě boha zamladu, jemuž snažně slúžieše[3048]slúžieše: ſluzieſye. Jakož sě čte o nem, když sě v Římě učieše[3049]učieše: wczieſſye, poznav lest svěcskú i jide ze školy na púšč, chtě sě chovati hřiechóv jako svatý Jan, křstitel boží.
Druhé byl jest bohu míl pro svú[3050]svú: ſw čistotu. Nebo jakž koli buoh miloval všichny apoštoly, avšak zvlášče miloval svatého Jana evanjelistu[3051]evanjelistu: Ewangetu pro jeho čistotu. A tu jest měl také svatý Benedikt na svém těle a pro tu jest byl bohu míl. Jakož sě čte o nem, že když v čistotě přebýváše[3052]přebýváše: przebywaſſye, tehdy pokušenie naň upade s jedné ženy, že již chtieše s púšče jíti. Tehdy klek i poče sě bohu modliti a řka: „Ó, milý[3053]milý: mylig bože, rač mi pomoći[3054]pomoći: pomoty, abych své čistoty neztratil, kteréž jsem dlúho choval.“ A hned svlek sě, udeři sebú na trnie i zbode sě velmě, až z neho krev plovieše. A skrze ty rány ćelestné[3055]ćelestné: czeleſtne uzdravi rány své mysli a hned by zbaven toho zlého pokušenie.
Třetie byl jest bohu míl pro svú[3056]svú: ſw pokoru. Jako Hester byla sě slíbila králi Asverovi nade vše panny pro svú[3057]svú: ſſw pokoru, a takéž svatý Benedikt byl pokoren, a proto jest byl bohu míl. Jakož sě čte o nem, že když bieše na púšči a mnohé divy činieše, tehdy mnozie k nemu lidé diechu a čstiechu jej. An to vzhrzel, velikú pokorú, nechtě svěcské chvále, jide s toho města na jinú [b]označení sloupcepúšč, tu, kdež by jeho žádný člověk nenašel. A tak míl jest byl bohu i všem lidem.
Druhé máme znamenati, že jest jej zde buoh na tomto světě požehnal rozličnými divy, kteréž jest činil. Jakož se čte o nem, že v jeho klášteře bieše jeden pacholík jménem Placidus, a ten šed po vodu upade po hlavě v řeku i potonu. Tehdy svatý Benedikt zvěděv to duchem svatým, povola bratra Maura i káza jemu běžeti a pacholíka z vody vynieti. An běžav rúče mnějě, by po zemi běžel, i jide po vodě i vyně toho pacholíka z vody, i by ješče zdráv. Opět jednú drva sekáchu v lesi jeho pacholci i upade jim sekera do vody. A svatý Benedikt vzem topořišče i uvrže u vodu a inhed sekera vyplynu a vráti sě na topořišče, jako byl Elizeus prorok učinil. Opět jednú dělajíce klášter kamenem, tehda kámen veliký chtiechu vzieti, mnoho sě jich sebravše[3058]sebravše: ſebrawſſye, nemožechu jeho vzdvihnúti. A svatý Benedikt přišed i požehna a hned jej lehće[3059]lehće: lehtye dva nesesta. A to znamenie bylo, že na tom kamení črt seděl a vzdvihnúti jeho nedal. A když ten klášter výše děláchu, zlý duch sě zjevi svatému Benediktu, veleje jemu jíti k bratróm. A svatý Benedikt posla k nim posla a řka: „Bratřie, mějte sě múdře, črt vás láká.“ A jakž jim to posel povědě, tak inhed črt kus sieni vyvali a jednoho mnicha zabi. Tehdy svatý Benedikt káza jej před sě přinésti a svú[3060]svú: ſſw modlitvú[3061]modlitvú: modlitw jej vzkřési. Také jest svú[3062]svú: ſw smrt věděl, že šestý
