točiž pro múdrost, pro čistotu a pro pokoru.
Najprvé byl jest bohu míl pro svú múdrost, že jest múdře bohu slúžil a nábožně, že jest zhrzěl tento svět a zvolil sobě drahý kámen, točiž nebeské královstvie. Nebo když svatý Benedikt uzře mnohé, ani zvolili sobě tento svět za nebeské královstvie, tehda on zvoli sobě boha zamladu, jemuž snažně slúžieše. Jakož sě čte o nem, když sě v Římě učieše, poznav lest svěcskú i jide ze školy na púšč, chtě sě chovati hřiechóv jako svatý Jan, křstitel boží.
Druhé byl jest bohu míl pro svú čistotu. Nebo jakž koli buoh miloval všichny apoštoly, avšak zvlášče miloval svatého Jana evanjelistu pro jeho čistotu. A tu jest měl také svatý Benedikt na svém těle a pro tu jest byl bohu míl. Jakož sě čte o nem, že když v čistotě přebýváše, tehdy pokušenie naň upade s jedné ženy, že již chtieše s púšče jíti. Tehdy klek i poče sě bohu modliti a řka: „Ó, milý bože, rač mi pomoći, abych své čistoty neztratil, kteréž jsem dlúho choval.“ A hned svlek sě, udeři sebú na trnie i zbode sě velmě, až z neho krev plovieše. A skrze ty rány ćelestné uzdravi rány své mysli a hned by zbaven toho zlého pokušenie.
Třetie byl jest bohu míl pro svú pokoru. Jako Hester byla sě slíbila králi Asverovi nade vše panny pro svú pokoru, a takéž svatý Benedikt byl pokoren, a proto jest byl bohu míl. Jakož sě čte o nem, že když bieše na púšči a mnohé divy činieše, tehdy mnozie k nemu lidé diechu a čstiechu jej. An to vzhrzel, velikú pokorú, nechtě svěcské chvále, jide s toho města na jinú púšč, tu, kdež by jeho žádný člověk nenašel. A tak míl jest byl bohu i všem lidem.
Druhé máme znamenati, že jest jej zde buoh na tomto světě požehnal rozličnými divy, kteréž jest činil. Jakož se čte o nem, že v jeho klášteře bieše jeden pacholík jménem Placidus, a ten šed po vodu upade po hlavě v řeku i potonu. Tehdy svatý Benedikt zvěděv to duchem svatým, povola bratra Maura i káza jemu běžeti a pacholíka z vody vynieti. An běžav rúče mnějě, by po zemi běžel, i jide po vodě i vyně toho pacholíka z vody, i by ješče zdráv. Opět jednú drva sekáchu v lesi jeho pacholci i upade jim sekera do vody. A svatý Benedikt vzem topořišče i uvrže u vodu a inhed sekera vyplynu a vráti sě na topořišče, jako byl Elizeus prorok učinil. Opět jednú dělajíce klášter kamenem, tehda kámen veliký chtiechu vzieti, mnoho sě jich sebravše, nemožechu jeho vzdvihnúti. A svatý Benedikt přišed i požehna a hned jej lehće dva nesesta. A to znamenie bylo, že na tom kamení črt seděl a vzdvihnúti jeho nedal. A když ten klášter výše děláchu, zlý duch sě zjevi svatému Benediktu, veleje jemu jíti k bratróm. A svatý Benedikt posla k nim posla a řka: „Bratřie, mějte sě múdře, črt vás láká.“ A jakž jim to posel povědě, tak inhed črt kus sieni vyvali a jednoho mnicha zabi. Tehdy svatý Benedikt káza jej před sě přinésti a svú modlitvú jej vzkřési. Také jest svú smrt věděl, že šestý
