[193r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcemá zhynúti, až sě musí duše přečistiti, že bude krašší než slunce. Druhá poskvrna, to jest smrtedlný hřiech, a ta jest škodlivější, nebo ta odlúčí člověka od boha do dne súdného a tělo odlúčí ode všech svatých. Ó, jaká tu bude bolest a žalost, že syn viecs neuzří otce svého ani svých přátel, točiž boha i všech svatých, a bude poslán do horúcieho pekla. Třetie poskvrna jest přirozený hřiech, točiž Adamóv, a ten odlučuje jedno od božieho obličeje. A těch jest poskvrn neměl svatý Řehoř na sobě, protož dobře jest nazván „muž beze všie poskvrny“. V těch sloviech máme dvojí[3007]dvojí: dwoy věc znamenati. Najprvé jeho svatost, druhé jeho odplatu.
O prvém máme znamenati, že jeho svatost ukázána jest na trojí[3008]trojí: troy věci. Najprvé na jeho múdrosti, kterúžto jest měl, a vedl svój život na tomto světě. Jakož sě čte o nem, že jest byl rodu kniežećieho[3009]kniežećieho: knyezetyeho, z něhožto ćiesaře[3010]ćiesaře: tyeſſarze voléchu[3011]voléchu: wolyechu. A když bieše mlád, mějieše sbožie dosti, avšak vždy hledáše[3012]hledáše: hledaſſye, kterak by mohl spasen býti, boje[3013]boje: boye sě, aby své čistoty neztratil v rozkoši a v zboží. A když jemu otec a máti umře, tehdy on nabrav peněz, ustavi šest klášteróv, a tu dobrých zákonníkóv naplodi, bydle s nimi mnichem sě učini. Toť jest zajisté ty penieze dobře obrátil, a na tom sě znamenává jeho múdrost. Druhé jeho svatost ukázala sě jest na jeho milosrdenství, kteréž jest měl k [ed]k] k k[3014]zapsáno na předělu řádků chudým, že všechny chudé byl popsal a ty na každý den krmil a pútníky k svému stolu sázel a zákonníkóm potřebu dával. Třetie znamenává sě jeho svatost na jeho velikéj pokoře, kterúž jest ukázal na sobě, že [b]označení sloupcekdyž bieše papež umřel v Římě, tehdy svatého Řehoře zvolichu. An nechtieše[3015]nechtieše: nechtyeſſye býti a chtieše utéci. A když jeho velímě střežiechu i ve dne i v noci, an proměniv sě v jiné rúcho, najal jednoho člověka, aby jej z města vyvedl, an jej pod kádí vyveze. I schova se v lese, a když jeho počechu hledati, hned popršlek z nebe sě zjevi, po nemž jej lidé uznamenachu, a poněmše[3016]poněmše: ponyemſſye jej, papežem učinichu. A tak jest zhrzel zbožie a pro své poníženie[3017]poníženie: ponyezenye jest povýšen zde i na onom světě.
O druhém máme znamenati, že odplata jeho byla jest patera. Prvá, že jemu sám buoh děkoval. Jakož sě čte o nem, když bieše pozval pútníkóv i dáváše[3018]dáváše: dawaſye jim sám vodu v medenići[3019]medenići: medenyty, aby sě umývali, tehdy jeden z těch pútníkóv vzem medenici jemu z rukú, slúžieše jiným. Tehdy svatý Řehoř odved jej na stranu, vece jemu: „Kto jsi, že nechtěš ode mne vody bráti?“ An jemu vece: „Já sem syn boží, děkuji tobě z přiezni, žes mě tak často krmil.“ Druhá jest odplata, že jemu anjel slúžil do jeho smrti. Jakož sě čte o nem, když jednú přijide k němu ten anjel v tváři pútničí, prosě u neho almužny, tehdy svatý Řehoř káza jemu dáti sedm grošuov. A když vze ty grošě[3020]grošě: g., odjide pryč i přijide nazajtřie a řka: „Málos mi dal.“ An jemu káza přidati jest grošuov[3021]grošuov: g.. Třetí den sě opět anjel vráti, an jemu káza dáći[3022]dáći: daczy dvanáste[3023]dvanáste: dwanazte grošuov[3024]grošuov: g.. Tehdy vece jeho kancléř a řka: „Nemámť již peněz, jediné střiebrnú mísu.“ A svatý Řehoř vece: „Daj jemu tu mísu.“ A anjel poděkovav i jide pryč. A když by k uobědu, káza pojieti
