[195v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcea ona přivodí hřiešné k božie milosti. Prosmy jie etc.cizojazyčný text
Druhé slúží nám svatá Maří, že hřiešného měří s králem nebeským a s svým synem. Jakož praví svatý Bernardus a řka: „Tys, Maria, matka milostivá, ty smieřuješ hřiešné s synem, ty sě nám nedáš vaditi z bohem jako milá matka s svým děťátkem. Jakožs jednoho hřiešného smieřila, jenž sě bieše poručil diáblu a odpoviděl sě boha i všech svatých, jedné kromě svaté Mařie. Tehdy črt vede jej k jedné huořě i ukáza jemu mnoho zlatta, an jeho nabra na kuoň, čsož móže najviec vzieti. A když ten jinoch pryč pojěde, zavola jeho črt a řka: Stój, brachu, ješčeť chti, aby sě odpověděl panny nebeské, nebo nám ta veliké násilé činí. An vece: Ne, črte, tohoť neučiním, dosćiť[3093]dosćiť: doſczyt sem sě odpověděl boha i všech svatých, ale matky božie sě nechti odpověděti. A prosuv[3094]prosuv: p(ro)ſww zlatto před ním, pryč jede a šed do kostela poče plakati, naříče[ef]naříče] naczycze velmě na své hřiechy. A když lidé z kostela po mši vyndú, a on tu osta a před oltářem svaté Mařie kleče a poče sě bíti a násilně velmě plakati. Tehdy obraz svaté Mařie posadiv dietě na oltáři, sstúpi a poče prositi za tohoto hřiešného. A když syn boží nechtieše jeho přijieti, tehdy svatá Maří[3095]Maří: marzye poklečě a syn boží skočiv s oltáře, vzdviže ji a řka: Má milá matko, vstaň, jižť jest jemu vše odpuščeno. Uzřev to jeden měščenín, jenž stál za dveřmi pozorujě toho, pojem jej i da jemu svú[3096]svú: ſſw dseru[3097]dseru: dſſeru.“ A tak svatá Maří smieřila jej s milým bohem a obohatila jej na ćele[3098]ćele: czele i na [b]označení sloupceduši, prosmy jie etc.cizojazyčný text
Třetie slúží nám, že nám uprošuje[3099]uprošuje: vp(ro)ſſugie nebeské královstvie[3100]královstvie: kralowſt, jako jednomu rytieřovi, jehož duši chtiechu vzieti črté, a ona vece a řkúci „zaprosilť jest tři mšě ve jmě mé, mójť jest“ i vede jej do rájě. Také svatá Maří byla jest přečista a překrásna, že jest byla počata bez hřiechu a přebývala beze všie poskvrny a na těle byla najkrašší mezi všemi lidmi, což jich bylo na světě od prvapočátka, avšak nikdy nehřešila. O jejie sě krási čte, že jeden pústeník svatý, uslyšav krásu svatéj Mařie, jide do Siona, toho města, v němž ona s svými pannami přebýváše[3101]přebýváše: przebywaſſye na tomto světě, i přišed k svatému Janu evanjelistě, poče prositi, aby jemu ji dal viděti. An jemu vece a řka: „Čekaj tuto, ažť pójde s modlitev, a tu ji uzříš.“ A když svatá Maří[3102]Maří: marzye pojide a ten pústeník na ni vzhlede, radostí nemóže státi, i upade na zemi a řka: „Ó, jiného bych královstvie nebeského nežádal, jedno bych vždy na svatú Maří hleděl.“ Prosmy jie, byť nám svú[3103]svú: ſſw tvář ukázala etc.cizojazyčný text
O čtvrtém máme znamenati, že svatý anjel pozdravil jie tiemto pozdravením a řka: „Zdráva, milosti plná, buoh s tobú, požehnanás mezi ženami.“ Ana mysle, které jest to pozdravenie, an jie vece: „Neboj sě, Maria, našlas milost u krále nebeského.“
Druhé jie anjel nesměl menovati. Protož každý, když uslyší ji jmenujíce Maria, má pokleknúti, neb jest ona našla nám milost u krále nebeského. Prosmy jie etc.cizojazyčný text V téj modlitvě jest slóv šest, jimiž pozdravovati
