[163v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceprotivenstvie trpie pro buoh, neb jich jest královstvie nebeské.“ A tak sú byli svatí mučedlníći[1762]mučedlníći: muczedlnyty a všichni svatí, kteříž sú pro buoh trpěli a svú[1763]svú: ſſw krev prolili. Tať jsú byla diela všech svatých, kteráž máme pamatovati, abychom takéž činili, skrze něž bychom velikú chválu přijeli, kterúž sú dnes všichni svatí přijali v dědičstvie královstvie nebeského.
De animabuscizojazyčný text[1764]na marginu zapsáno mladší rukou: Zaduszny dzień
Gaudete cum gaudentibus, flete cum flentibus etc.cizojazyčný text[1765]R 12,15 Tato slova píše svatý Pavel k Římanóm a řka: „Radujte sě s radostnými a plačte s plačlivými.“ Dvojí[1766]Dvojí: dwoy hod světí svatá cierkev, včera hod slavný a radostný všech svatých a dnes světí hod a památku všech mrtvých. A ten hod jest žalostný, neb včera sme sě radovali se všemi svatými, kteříž sě již radují s bohem v nebesiech. A dnes máme plakati s těmi, kteříž pláčí v očistcových mukách, žádajíce pomoći[1767]pomoći: pomoty našie. V těch sloviech móžeme trojí[1768]trojí: troy věc znamenati. Prvé, kteří sú, ješto pláčí, s nimiž my máme plakati a kterým móže pomoci pláč náš. Druhé, kteří sú jich pláčí. Třetie, čso jim máme učiniti.
O prvém máme znamenati, že ti plačliví nejsú jiní, jedno mrtví, ne ti, ješto sú s bohem, ale ti, ješto sú u bozě, neb bez boha umřeli sú. Protož znamenajte, že jedni umierají proti bohu, druzí kromě boha, třetí s bohem, čtvrtí u boze. Proti bohu umierají hřiešníći[1769]hřiešníći: hrzyeſnyty, kteříž v smrtedlných hřiešiech umierají aneb pohané, a těm jest uloženo miesto pekelné. Jakož sě čte v životech svatých, že jeden svatý člověk jda na púšč našel bieše[1770]bieše: byeſſye hlavu jednoho [b]označení sloupcepohanského kniežete i otáza jie: „Kde jsi nynie?“ Ana odpovědě: „V horúciem pekle hluboko sem, ale křesťané zlí hřiešní jsú pod námi u věcších mukách.“ Neb nenie to div, čsož olejem mazáno, viece hoří, takéž křesťané, že jsú mazáni svatým olejem a křižmem, protož viece hořie u pekle a za ty nemáme prositi boha ani za ně plakati, neb náš pláč nenie jim pomocen, neb z pekla nenie ižádné vykúpenie. Praví svatý Augustin: „Bych věděl svého ocse[1771]ocse: oczſe u pekle, neprosil bych zaň viece než jako za diábla.“ Kromě boha umierají dietky, kteréž beze křstu sejndú, kteréž sú ješče ničs zlého neučinily. Protož mají býti u předpeklí, ješto sú byli svatí otcsi[1772]otcsi: otczſy před božím umučením, točiž v očistci, kdež nemají žádné muky, jedno že božie tváři neopatřie. Za ty také nemáme plakati, neb nepotřebují našeho pláče ani našie pomoći[1773]pomoći: pomoty. Ale u boze umierají v dobré naději, kteříž sě zpoviedají svých hřiechuo, ale nedoplně všeho pokánie učinie. Druzí sú, ješto sú skázaného pokánie nenaplnili, ale zapomněli sú své pokánie plniti, a ti mají a musie sě to doplniti v očistcových mukách. Třetí sú, ješto sě obecných hřiechuo dopúščejí a těch sě zpoviedati zapomenuli, těm všem jest uložen oheň očistcový. A za ty nutí nás svatý Pavel plakati a boha za ně prositi, neb ti v očistci pláčí pro čtveru věc.
Prvé pro obmeškánie svého pokánie skázaného, mohúce za svého zdravie, kdež sú mohli mieti dobrý trh, ješto nynie den, to na onom svěće[1774]svěće: ſwiecze musie
