[158v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceŽidy zbíti. Tehdy vešken lid židovský zvola k hospodinu, an jim posla jednoho anjela, jenž zbi lidí oděných jedenáste[1599]jedenáste: gedenazte set tisícuov. Protož ižádná nenie moc svěcská ani síla protiv anjelóm. A protož Dionýz praví, že anjelé sú síly nebeské. Poprosmy jich, ať by nás ostřiehli ode všeho zlého.
Druhé chválí jě, že jsú šlechetní, a protož máme jě čstíti a najviec dnes na jich hod, abychom jim ničs protivného nečinili, aby sě nemstili nad námi. Jako sě jednomu stalo, když svetého[cc]svetého] ſſwetoho Michala ke mši sezváněli, tehdy on nechav mšě i šel do lesa, a hned sobě oko trnem vybode. A když sě vráti domuov, druhé jemu hned vyskoči a vyplze. A tak sě svatí anjelé nad ním pomstichu. Čsož pak učinie těm, kteříž na jich hod učinie a plodie hřiechy, smilstvo, vraždu, opilstvo. Anjelé sú kniežata nebeská a šlechtići[1600]šlechtići: ſlechtyty králevstvie nebeského. A na to znamenie svatý Michal má nésti v súdný den svatý kříž a kopie a tři hřebíky a trnovú korunu před synem božím. A protože taká kniežata stojie za ny před bohem, s právem jě máme čstíti, a to pro náš užitek, že nám oni posluhují, a to trojí věcí.
Prvé smutné ućešují[1601]ućešují: vczeſſugy a z truchlosti jě vypravují[1602]vypravují: wyp(ra)wgy. Na to máme příklad na svatém Danielovi a na jeho tovařišiech, kteříž nechtiechu sě klaněti zlattéj sošě, ješto bieše[1603]bieše: byeſye král Nabochodonozor postavil prostřed města u Babyloně, i káza jě král umetati do peci do horúcie tři dni pálenéj. A hned stúpi k nim anjel do peci a ućeši[1604]ućeši: vczeſſy jě a vyhna vešken plamen, až ustyde všeckna pec, a tak jě zbavi téj núze. Prosmy jich, ať by nás uchovali ohně pekelného i také [b]označení sloupcezde na tomto světě.
Druhé na smrtedlné posteli polehčijí bolesti. Jakož když syn boží u Veliký čtvrtek byl velmi truchel, tehdy sě jemu anjel zjevi posilujě jeho.
Třetie zbuzuje[1605]zbuzuje: zbuzugie člověka ze spanie hřiešného. Jako svatého Petra, jenž bieše[1606]bieše: bieſye usnul v žaláři v okovách, anjel přišel, ubudi jej rychle a řka „vstaň“. A tak opadechu okovy s neho i vyvede jej z žaláře. Tehdy svatý Petr vece: „Již viem, že buoh poslal anjela svého, aby mě vypravil z tohoto vězení.“ A tak když bude člověk v smrtedlných hřieších, tehdy anjel radí a řka: „Náhle, nebožčíku, vstaň z svých hřiechuov, ať tebe diábel nezabie.“
Čtvrté střehú nás anjelé zlí i dobří, a to božím připravením, máme zlé i dobré anjely, aby byli svědkové našich skutkuov v súdný den. Protož jako buoh dává ruce a oči a jiné údy křesťanu, takéž dal Židóm i pohanóm, aby v súdný den neměli omluvy Židé, a řkúce: „Hospodine, by ty byl nám dal anjely, byli bychom sě obrátili na pravú[1607]pravú: p(ra)w vieru.“
Páté střehú nás dobří anjelé, abychom neupadli u veliké hřiechy nápravú zlých anjeluo. O tom máme příklad, že když Jidita bieše[1608]bieše: byeſye sťala hlavu Olofarnovi i přinesla ji do města, všichni sě tomu diviechu, kterak jest ušla. Tehdy ona vece: „Anjel boží mě ostřiehal, že mi ižádný nemohl uškoditi. Neb když člověk umyslí některý hřiech učiniti, anjel to staví, aby sě to nestalo.“ O tom máme příklad na jednom prorokovi Balámovi, jemuž sě anjel zjevil s nahým mečem a řka: „Stój náhle, kams zamyslil, k čemu chtěš učiniti protiv bohu, zda nevieš, žes již odsúzen? Raziť,
