[159r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceostaň všeho zlého a nebudeš mučen zde i na onom světě.“ I on uzře takú hruozi i vece: „Ó, svatý anjele, děkujiť tvé milosti z toho i chtiť rád ostati toho.“ Protož oni nás bránie od nepřátel vidomých i nevidomých, nebo by z nás žádný[1609]žádný: zadnyg nemohl živ býti pro diábly, by nás anjelé nebránili. Jakož sě čte v Starém zákoně, když Jozue vedieše židovstvo do svatéj země, na každú noc objezdieše[1610]objezdieše: obgezdieſye svój lid třikrát. Tehdy uzře anjela s nahým mečem i vece jemu: „Náš lis, či ne náš?“ Anjel jemu vece: „Váš sem a tvéj vojsky obránce.“ A protož by každý měl řéci, když lehá: „Anjele, jenž muoj si stráže milý[1611]milý: mylyg, snažnú milostí sě tobě porúčiem, uchovaj mne ode všeho zlého, abych v noci bezpečně spal a s veselú myslí zítra ráno vstal.“ Také nás obranijí před nepřáteli tělestnými, by měl jíti před nepřátely nebo skrze nepřátely a poručil sě svému anjelu snažně a nábožně. Bezpečně móžeš projíti, tebe na jedné ćestě[1612]ćestě: tieſtie střehú nepřátelé a anjelé tě zavedú jinú cestú, a to vše zjednáním pána Jezukrista.
Sedmé[1613]sic! „šesté“ není, že sú anjelé dobří a nám potřební, že našě dobré skutky bohu obětují. A to máme ukázáno na svatém Dobešovi, k němuž byl anjel svatý Rafael poslán, aby jej slepoty zbavil. I přišed anjel, vece jemu: „Když ty, Dobeši, modléše[1614]modléše: modleſſye sě nábožně a dáváše[1615]dáváše: dawaſſye almužnu a mrtvé schováváše[1616]schováváše: ſchowawaſſye, tehdy já to vše[1617]vše: wſye bohu obětovach.“ Též máme ukázáno na jednom dobrém člověku, jenž často chodieše[1618]chodieše: chodyeſſye na mšě a na posvěcenie i poče mysliti, bude li to darmo činiti, i uzře za sobú anjela, an stópějě v zlattém košíku nese a řka: „Já tvé všechny šlépějě zbierám a obětuji bohu.“ Opět anjelé zjevují[1619]zjevují: zgewgy nám božie poselstvie. Jakož svatý [b]označení sloupceGabriel svěstoval Zachařovi narozenie svatého Jana a svatéj Mařie zvěstoval narozenie syna božieho. Opět anjelé dovodie duše do královstvie nebeského. O tom máme příklad na mnoho svatých, jichž dušě sú[1620]sú: ſwu anjelé do nebes přivedli, jako duši Lazarovu[1621]Lazarovu: lazarow a jiných mnohých svatých. Čte sě v životě svatých, že jeden svatý otec žádáše[1622]žádáše: zadaſye, by jemu buoh zjevil, kterak duše spravedlivého člověka z těla vynde. A když jednú dieše[1623]dieše: dyeſye do vsi, uzře jednoho pútníka na ulići[1624]ulići: wlyty ležiece samého na smrti a dva anjely okolo něho stojiece, jeden na pravići[1625]pravići: prawyty a druhý na levići[1626]levići: lewyty, prosieće[1627]prosieće: p(ro)ſyetye dušě, aby spěšě vystúpila. A když ona nechtieše[1628]nechtieše: nechtieſſye vystúpiti, děkujíći[1629]děkujíći: dyekugyty svému tělu, tehdy jeden anjel vece: „Přistupmy a vyňmemy ji mocí.“ I druhý anjel odpovědě: „Ne tak smy posláni, bychom ji bezděky vyňali, ale bychom ji v radost donesli.“ A hned druzí anjelé počechu zpievati u povětří[1630]povětří: powietrzye velímě radostně. A dušě to uslyšavši, hned vynide a vystúpi z těla. A anjeli ji vschopivše[1631]vschopivše: wſchopywſſye, neséchu ji do nebeského králevstvie[1632]králevstvie: kralewſt.
Luce ewangelistecizojazyčný text[1633]na marginu zapsáno mladší rukou: S. Lukasza
Nimis honorati sunt amici tui, Deus.cizojazyčný text[1634]Ps 138,17 Tato slova pověděl svatý David v Žaltáři, divě sě téj chvále, kterúž sú měli svatí evanjelisty, a řka: „Ó, milý hospodine, toť sú přieliš učení přietelé tvoji.“ Boží přietelé byli sú svatí apoštolové a evanjelisty, z kterých čísla nynie, to jest svatý Lukáš evanjelista, to slóve dobrozvěstník, že jest on nám vše[1635]vše: wſſye dobré zvěstoval, čsož jest syn boží mluvil nebo činil na tomto světě. Protož ti sú byli přietelé boží, kteříž jsú všechno pro buoh činili, čsož činili. O tom praví Šalomún: „Ktož miluje čistotu srdečnú, ten má krále přietele.“ Velmi jest užitečné
