[155r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcečrtuov posadil a obsedl a držal viece než pět ćisíc[1473]ćisíc: czyſſicz let. Potom buoh, chtě dobyti svého hradu, oblekl sě v tělo a narodil sě svaté Mařie i přistúpil k hradu, kteříž byl diábel sedmi zdmi, točiž sedmi smrtedlnými hřiechy, obklíčil. Tu jest hospodin postavil tento řebřík, točiž svatý kříž, a na ten kříž vstúpiv, mužsky bojoval, že mnohé přećežké[1474]přećežké: przeczezke rány tu trpěl viece než tisíce rán, jedno korunu trnovú, tolikéž v rukú a tolikéž v nohách skrze řebříky a na všem těle bičováním. A tu byl tak silně raněn, že Isaiáš uzřev jej, zvola a řka: „Od pát až do vrchu nenie na nem zdravého miesta.“ A ten boj tak se velmi rozmohl, že, stojě na tom řebříće[1475]řebříće: rzebrzytye, umřel, a s ním stáše[1476]stáše: ſtaſye dvanáste[1477]dvanáste: dwanazte kniežat, točiž apoštoluo. Svatý Pavel tu tak silně bojoval, až by sťat, svatý Petr a svatý Ondřej na kříži pověšeni, svatý Bartoloměj odřien etc.cizojazyčný text A tak jest zlezl ten hrad a dobyl jeho a obsadil, když jest vstal z mrtvých a vstúpil před peklo a svaté otce vyvedl z pekelného bydla. Toť jest ten řebřík Jakubuov, jehož výsost nebe doséháše[1478]doséháše: doſſehaſye a sám jej buoh držieše[1479]držieše: drzyeſſye proto, aby všeckni, kteříž sě jeho držie, přitaženi by byli do nebes. Jakož sě dnes o tom zpievá: „Toť jest ten řebřík všech hřiešných, po němž mají vníti do nebeského královstvie.“ Jehož mně i vám dopomáhaj etc.cizojazyčný text
Ludmille sanctecizojazyčný text[1480]na marginu zapsáno mladší rukou: S. Ludmilli
Fortitudo et decor indumentum euis, et ridebit in die nowissimo.cizojazyčný text[1481]Pr 31,25 Tato slova píše král Šalomón a řka: „Síla a krása oděv jejie a smáti sě bude v súdný den anebo u poslední den.“ V těch sloviech máme znamenati dvojí[1482]dvojí: dwoy věc. Prvé jejie okrášlenie. Druhé jejie obdarovánie.
Prvé znamenajte, že svatá Lidmila okrášlena byla dvojí[1483]dvojí: dwoy věcí, točiž [b]označení sloupcesilú a krású. Silú byla okrášlena, že v ženském národě tak svítězilá nebyla, na svém těle nechtiec ižádné rozkoši tohoto světa, nad světem, že božie služby hledala a sbožie nežádala. Takéž svítězila nad diáblem, když jest křesťanskú vieru plodila a pohanskú tupila a nadto do smrti za vieru bojovala. A tak Šalomúna oklamala, jenž byl pověděl a řka: „Kto ženu silnú nalezne?“ Ale svatá Lidmila silna byla u vieře božie. Jakož sě čte, když Bořivoj, český vévoda, slúžieše[1484]slúžieše: ſluzyeſye králi Svatoplukovi moravskému i jede k jeho dvoru do Moravy i pokřsti sě, přijev Bořivoj, káza svú[1485]svú: ſw ženu Lidmilu pokřstiti. A hned[bw]hned] hnd svatá Lidmila by plna ducha svatého a by tak nábožna, tak pokorna, chudým, pracným velmi pomocna. Kostely stavichu u Praze a veliké almužny činichu. A mějieše svatá Lidmila tři syny. A když Bořivoj, jejie muž, s světa snide, by Zbyhněv, syn jejie, vévodú. Ale ten brzo umře, i zvolichu jejieho syna druhého ménem Vratislav, jenž poje ženu pohanku ménem Drahomír, a ta jmějieše[1486]jmějieše: gmyegieſye dva syny, svatého Václava a Boleslava. A když Vratislav umře, zvolichu svatého Václava a dachu jej svaté Lidmile v opravu, protože ješče mlád bieše[1487]bieše: bieſye. Tehdy svatá Lidmila s svatým Václavem vieru křesťanskú plodista. Ale Drahomíř, máti svatého Václava, vieru pohanskú plodieše a křesťany velmi hubieše a Boleslava k tomu připravováše[1488]připravováše: przyp(ra)wowaſye a svatéj Lidmile smrtí hrozieše[1489]hrozieše: hrozyeſye. Avšak ona na to ničs netbáše[1490]netbáše: netbaſye, ale vždy snažně bohu slúžieše[1491]slúžieše: ſluzyeſye. Také byla ozdobena krású, točiž dobrými skutky, nebo všech cností bieše[1492]bieše: byeſye plna. Jakož sě čte, čsož Drahomíř zkazieše[1493]zkazieše: zkazyeſye kosteluo, to ona vše opravovala, svatá Lidmila, chudým pomáháše[1494]pomáháše: pomahaſye a kněží[1495]kněží: knyezye velmi plodieše[1496]plodieše: plodyeſſye. Z toho jie Drahomíř velmi
