[153v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceProtož matka boží přirovnává sě k truhličce, nebo jakož v truhličce schovávají poklady milé a duostojné, aby jich zlodějie nepokradli ani zvěděli, takéž u milosrdenství[1416]milosrdenství: miloſrdenſtwye moci matky božie schovány jsú milé a drahé dušičky, milí a věrní křesťánkové, dóstojní služebníći[1417]služebníći: ſluzebnyty před zloději pekelními, točiž diábly lítými. Ó, milá matko božie, buď pochváleno tvé narozenie.
Druhé nazývají[1418]nazývají: nazyewagy ji prútkem, jenž jest vyšel z kořene Jessova, a tiem prútkem všichny děti pekelných diábluo sú ukrotěny[1419]ukrotěny: vkrotyeny i tiem prútkem hřiešní přes moře tohoto světa budú převedeni i tiem prútkem všichni hřiešní budú uléčeni. Jakož sě čte, že jednú křesťané stáchu před oltářem matky božie den jejieho narozenie i přijide kaćieř[1420]kaćieř: katyerz a řka: „Ó, blázni, čso sě modlíte ženě k vám podobnéj, i čso ona móž?“ Tehda křesťané vzdešechu k svatéj královně a řkúce: „Ó, rač pomstiti nás, matko božie, pro své svaté narozenie.“ A hned dvě střele zastřelista jej, toho kacieře, jedna v jedno oko a druhá v druhé, až oslnu. Le on zvola nadhlas a řka: „Ó, blahoslavená dievko, věřím, žes byla čistá dievka a jsi po porodu syna tvého.“ I prosi křesťanuo, aby jej dovedli před oltář svatéj královny. A když jej vediechu, tehdy poče sě modliti, před oltářem kleče a řka: „Dievko čistá, Marie milosrdná, slibuji tvé milosti slúžiti, doňovad sem živ, rač mi zrak navrátiti“, hned by osviecen. Takéž my vzdechnúce všechni, prosmě svaté královny, ať nás ráčí osvietiti na našem sdrći[1421]sdrći: ſrdty, bychom, sě svých hřiechuo kajíće[1422]kajíće: kagytye, tvé svaté milosti [b]označení sloupcevěčně slúžili.
Druhé narozena jest přesvatě. Jakož sě čte: „Toť jest ta dievka přesvatá, jenž jest počátek svatosti ustavený a svrchovaný všeho nebeského královstvie.“
Třetie jejie narozenie jest předóstojné. Jakož sě čte: „Narozenie tvé, matko božie, zjevilo jest radost všemu světu, neb radoval sě buoh všemohúćí[1423]všemohúćí: wſemohuty své milé dserky[1424]dserky: dſerky, jejiežto krása převyšuje[1425]převyšuje: przewyſugye měsiec i slunce, radují sě anjelé i všechna nebeská říšě. A my také, milí křesťané, radujme sě na svaté mši podlé svatého Řehoře, jenž takto praví: „Radujmy sě všichni hospodinu, den hodný světiece na čest Marie, dievky čistéj, u jejiežto narozenie radují sě anjelé, chváléće[1426]chváléće: chwaletie syna božieho v nebeském království[1427]království: kralowſtwye, jehož etc.cizojazyčný text
Exaltacio sancte Cruciscizojazyčný text[1428]na marginu zapsáno mladší rukou: Podwyiszenie S. Krzyża
Lignum forte et inputribile elegit sibi sapiens artifex.cizojazyčný text[1429]Is 40,20 Tato slova píše[1430]píše: piſye jeden prorok Ezechiáš a řka: „Silné dřevo črstvé a neshnilé vybral sobě múdrý řemeslník.“ Skrze toho řemeslníka znamenává sě syn boží, jenž jest nade všemi lidmi múdrý řemeslník, jenž zvolil sobě dřevo silné, točižto dřevo znamenie svatého kříže, a to vše nám na spasenie. V těch sloviech dvojí[1431]dvojí: dwoy věc máme znamenati. Prvé, že dřevo svatého kříže jest silné. Druhé, že jest vybráno od múdrého řemeslníka. Prvé znamenaj, že dřevo svatého kříže jest silné, a to pro trojí[1432]trojí: troy věc. Prvé, že nepřátely odhánie. Druhé, že srdce nemocná posiluje. Třetie, že dovodí duše do nebeského královstvie.
Prvé slóve dřevo silné, že odhoní nepřátely, a proto slóve pukléř aneb ščít. Jakož praví mistr Damascen o králi Erkliovi, jenž pukléřem a znamením
