[137v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceTřetie velikost a moc toho daru, že svatost svatého Petra zjevila sě na trojí[653]trojí: troy věći[654]věći: wyety.
Prvé na poslušenství[655]poslušenství: poſſluſenſtwye, že jest vešken statek svój pro buoh opustil. Jakož sě čte, když syn boží chodieše[656]chodieše: chodyeſſye podlé moře, uzřev svatého Petra s jeho bratrem, povolal jich k sobě a řka: „Poďte po mně, učiním vás rybáře lidské.“ Ani hned nechavše sítě a lodě a od svéj ženy jidesta po nem[657]nem: ne(m). A by někomu nyní řekl buoh „di od svých dětí a od své ženy a od svého statku a žebři do své smrti“, ó, jak by sě jemu to hrozná věc zdála. Avšak jest to učinil svatý Petr, že opustiv vše[658]vše: wſſye pro buoh i následoval jeho do své smrti.
Druhé jeho svatost zjevila sě na velikéj milosti, kterúž jest měl ku bohu. Jakož sě čte o něm, že vždy ubrusec u sebe nosieše[659]nosieše: noſſyeſye, jímž sobě oči třieše[660]třieše: trſſyeſye, nebo vždy plakáše[661]plakáše: plakaſſye, že jemu bieše tvář uschla a uvadla.
Třetie jeho svatost zjevila sě na velikém náboženství. Jakož sě čte o něm, že na každú noc, jakž kuři zapěli, hned na modlitvy vstáváše[662]vstáváše: wſtawaſye, a tak až do světa sě bohu modlil a veliké utrpenie měl na svém životě, pro buoh bojijě o vieru křesťanskú. Jakož sě čte o něm, když bieše vsazen v žalář od krále Heroda a tu byl hladem mučen a od anjela z žaláře vyveden, potom byl u sochy bičován, a to vše[663]vše: wſie míle trpěl pro buoh, najposledy i smrt přijal pro boží jmě. Jakož sě čte o něm, když svatý Petr kázáše[664]kázáše: kazaſye v Jeruzalémě, tehdy jeden čarodějník ménem Šimon činil sě bohem, mnohé přivodě k bludu. Znamenav to svatý Petr, jeho zlost odhonieše[665]odhonieše: odhonyeſſie a na hádanie jej přemáháše[666]přemáháše: przemahaſſye. Uzřev Šimon, že nemože ostáti svatému Petru, jide do Říma i postavi ćiesaře[667]ćiesaře: tyeſarze na svéj ćestě[668]ćestě: tyeſtye, že jej mějiechu za pravého boha. Zvěděv to svatý Petr, jide tam za ním do Říma i poče kázati vieru křesťanskú a Šimoňovu[669]Šimoňovu: Symonyow zlost všemu lidu oznamováše[670]oznamováše: oznamowaſye. Uslyšav to Šimon, jide před ćiesaře[671]ćiesaře: tyeſarze i vece jemu: „Aby věřil, [b]označení sloupcećiesaři[672]ćiesaři: tyeſſarzy, žeť sem já pravý[673]pravý: p(ra)wyg buoh, kaž mi hlavu[674]hlavu: hlaw stieti, a jáť chti třetí den vstáti.“ Tehdy Nero káza jej stieti a Šimon to svými čáry připravi, že on sťal hlavu[675]hlavu: hlaw skopcovi mněje Šimona, a tři dni sě taji. Třetí den sě ćiesařovi[676]ćiesařovi: tyeſarzowy ukáza a řka: „Kaž mú krev prolitú setřieti, a teď mě vidíš živa jako dřéve.“ Uzřev to Nero, užase[677]užase: vzaſie sě a poče sě diviti tomu velmě a mnieše jej pravým bohem. Tehdy svatý Petr uhledav čas i jide Nerona ćiesaře[678]ćiesaře: tyeſarze i poče Šimonovu[679]Šimonovu: Symonow zlost jemu ukazovati. Le Šimon poče sě chlubiti a řka: „Já mohu mrtvé vzkřiesiti, když chti.“ I přihodi sě, že jeden jinoch umře, tehda ćiesař[680]ćiesař: tyeſarz povola svatého Petra a Šimona i vece jima: „Který[681]Který: kteryg z vás dvú[682]dvú: dw nebude moci tohoto mrtvého zkřiesiti, toho hned káži zabiti.“ I ten Šimon svými čáry učini, že ten mrtvý poče hlavú[683]hlavú: hlaw vrtěti. Tehdy všichni pochválichu Šimona a svatého Petra chtiechu kamenovati, i svatý Petr jim vece: „Jest li živ ten jinoch, tehdyť vstane a choditi bude a mluviti s námi. Pakliť toho nemóže učiniti, tehdy vězte, žeť jest přelud.“ A když Šimon nemože toho mrtvého zkřiesiti, tehdy svatý Petr stojě zdaleka i vecě: „Ve jmě hospodina našeho Jezukrista tobě kazuji, mládenče, aby vstal.“ A ten jinoch by hned zdráv a poče choditi. Uzřevše[684]Uzřevše: wzrzewſye ten div lidé, chtiechu Šimona kamenovati, ale svatý Petr poče jich prositi, aby toho nečinili a řka: „Neslušie nám zlému zlým oplaćovati[685]oplaćovati: oplatyowaty.“ Tehda Šimon šed ven, poče nad městem létati, i ćiesař[686]ćiesař: tyeſſarz vece: „Toť jest zaćelo[687]zaćelo: zatyelo pravý buoh, ale Petr s Pavlem jsta ludařé.“ Uzřev to svatý Petr, vzhléd nahoru, vece: „Kazujiť vám, črté, ješto Šimona nosíte, abyšte jej hned pustili.“ A hned Šimon doluo upade i slomi hlavu a hned zdeše[688]zdeše: zdeſſye. Uslyšav to ćiesař[689]ćiesař: Tyeſſarz, poče jeho velmě želeti i odsúdi apoštoly svaté na smrt i káza svatého Petra ukřižovati a svatému Pavlu káza hlavu[690]hlavu: hlaw
