stúpil na dno břicha, a po jiedle truoje kýchanie zbuditi.
Co jsú játry
Játry jest úd první člověčí, v němžto najposlednějšie požitie se stává. Neb když žaludek krmi požive, tehdy to požitie do jatr pošle, což čistého jest, a což hrubého jest, to třevuom a do měchýře pustí. A tepruv horkost přirozená v jatrách požive to. A což čistého jest, to ku posílení těla a rozmnožení pošle do žil, a což nečistého, to vyvrže a to pak potom vyjde z člověka. A v jatrách má čtyři vlhkosti přirozené, točiž krev, vodnost, černú krev a žlučnú krev. Toť jim spomáhá, jenž muož v apatekách nalezeno býti. Ale Čechové, ani Němci jim jmen zvláštních nevědie, ale, porušujíc latinu a řečí řeckú je jmenují dřevo aloes, ambracizojazyčný text, kafr, cassiacizojazyčný text, dřevo tamarynduscizojazyčný text, myrra, skořice, spica nardicizojazyčný text, komonice idem mellilotum, reubarbarum, reuponticumcizojazyčný text, šafrán, dřevo sandalové, rúta, mastik, hřebíčky, prustvurc, kubeby, ktož těch věcí požívá, v šalši všechny, mirabolanycizojazyčný text, polský kmín. A také mandly hořké, kaštanové, polská máta v siropiech, pelynek, locika, mléčie a siemě jeho i tuk jeho, costuscizojazyčný text hořký, řecké víno, pecky, vinný ocet, jablka kyselá, jablka rajská, nové ořechy léskové, ruože, fiola, anýz, olej, múka ječná, siemě lociky, psie víno, tuk opichový, koprový, planých jablek, slívový, mišpulový, kozie syrovátka, podražec, netiek, jelení jazyk, húbice epaticacizojazyčný text, štěvík, řecké seno, bukvice, šalvěje, majorána, jitrocil, černé višně, víno lechké a řiedké, vlčie lejko, maso kozelčie, kuřenčie, slepičie, kuroptvie, všeliké krmě, ješto čistú krev zarozují. Aneb teplé játry kozelčie přes noc přivázány na pravé játry. A také radost i všeliké utěšenie spomáhá jatrám.
