[169r]číslo strany rukopisunaším nahrazením, a proto volají. I vzali jsú na to odpověd nebeskú, že jim řečeno: „Ještě shovějte malú chvíli, až naplněno bude číslo bratruov vašich“[276]sr. Ap 6,11, kteréžto číslo žádnému jinému než samému pánu bohu svědomo jest. Neb jakož podobno nenie, aby kto tak múdrý a tak mistrný byl, jenž by změřiti uměl výsost nebeskú a širokost[zn]širokost] zirokoſt zemskú a hlubokost pekelní, anebo zčísti právě mohl piesek morský a krópěje dčové a hvězdy, jenž na nebi jsú, než sám pán buoh, jenž ty i jiné věci spravuje[zo]spravuje] zprawuge a jedná k své božské vuoli, a svú božskú mocí a múdrostí všecko z ničehož stvořil. Takéž nenie podobné, by kto číslo božích[zp]božích] boziech svatých uměl rozhodnúti než jediný sám pán buoh, s nímžto takoví svatí v jeho příbytku ústavně bydlí a přebývají. Avšakž jakož svatý Jan v dnešní epištole neúplně počítaje pokládá, najprv sto a čtyrydceti a čtyry tisíce[zq]tisíce] tiſiecze popsaných. A potom praví[zr]praví] prawie: „Viděl sem zástup tak veliký, jehož žádný zčísti nemóže.“[277]Ap 7,9 Ale proč k takové radosti a k takovému veselí kázaní a zpievaní máme? Protože se děje na bezpečném, čistém a blahoslaveném miestě v domu božím, totiž v příbytku nebeském, v němžto žádný jiný, jedně sami blahoslavení a vyvolení božie bydlé. O kterýchžto ten slavný prorok David znamenaje přítomně nynější biedu tohoto světa. A protiv tomu znamenajíce[zs]znamenajíce] znamenagiecze věčného blahoslavenstvie, mnoho rozkoše, všem těm ke cti, jenž ho již jsú