jest k letóm, ale má otcem příbuzného sebe miesto posla dáti. Nemá li toho, ale posaď mateřina příbuzného. Ti mají všickni múdří lidé býti, jakož je najlépe mieti mohú. A nebude li těchto mieti, tehdy on ztratí to dědičstvie a k tomu volé jiného. To jest proto, že každé rychtářstvie nemóž bez múdrých lidí býti. Konšelé mají jmieti zvláštnie stolice, na nichžto seděti mají a mají právo sediece nalézati a stojiece zamietati. To má každý člověk činiti a nemá li syna, ješto by konšelskú stolici dědil, tehdy ji dědí jeho najbližší po otci příbuzný.

Umře li jeden rychtář, což se za jeho časuov stalo, to mají jiní ústavně činiti i jmieti. A kdež na svědectvie sedm člověkuov na svědectvie vésti, rychtář zastane dva a jeho biřic též.

Ktož ženu k manželství pojme a s nie křivě bydlí nevěda, ty děti, kteréž on s ní jmieti bude, to jsú však pravé děti, a to, kteréž v tu dobu nosí, když je rozlučují, to jest také pravé dietě a dědí svého otce a své matky zbožie zprávně. A pojme li otec jinú ženu a bude děti s ní jmieti a přines li jest dědinné zbožie k ní, kteréž jest dřieve měl, to dědie dřevnie děti. Též práva také mají ty děti na mateřině zboží.

Kohož vinie, by nebyl z pravého manželstvie urozen, toho mají přesvědčiti sedmi člověky, ješto práv mají. Spadne li jedna dědina na dva a ona ji chceta děliti, tehdy starší má děliti a mlazší voliti.

Čímž člověk jeden druhému vinen bude nebo dlužen anebo jemu vezme a umře, ten musí jeho dětem z toho otpoviedati. Ale umře li ten, jenž naň žaloba jde, jeho dědicové neplatie ani lúpeže ani krádeže, leč mají to zbožie ve své moci nebo mají některé viny na tom a nebo jsú to křivě zbožie pravým strávili. A ulíčie ty věci na ně, jako právo jest. Tehdy oni je platie