Kdež kacieře zvědie, mají jej pronésti duchovniemu súdu, nebo duchovní súdce mají jich najprvé pokusiti, a jakž jie přemohú, že jsú kacieři, v tom tehdy se jich má svěcký rychtář chopiti a a v ně se uvázati a má nad nimi popraviti, jakož právo jest najlepšie. Pakli jich rychtář bude brániti a nepopraví nad nimi, tehdy jej mají kléti najvyšší kletbú. To má arcibiskup učiniti a ktož jest světským rychtářem, nad ním ten má tu popravu učiniti, kterúž on měl jest učiniti nad kacéři. Kteréž světské knieže nepopraví nad kacéři, ale brání jich a chová, toho má duchovní súd kléti. A nechce li se v roce navrátiti, tehdy ten biskup, kterýž jest jej klel, má papežovi zvěstovati jeho nevěru a kterak dlúho on v kletbě byl. Pro to jej papež má ssaditi s jeho kniežecieho úřadu a mají jej zbaviti všie jeho cti. To jisté má papež zvěstovati královi i všem svěckým súdciem. Ti mají jemu otsúditi dědictvie i manstvie i všecku světskú čest. Tuto popravu mají nad pány i nad duchovními lidmi, toho my chcem dobře dolíčiti. V ty časy bieše papež v Římě, ten slovieše Zachariáš. A v ty časy bieše král u Frankrychu, ten slovieše Lescandus. Ten bránieše kacéřóv proti právu. Ten bieše králem před králem Pipinem krále královým otcem. Toho ssadi Zachariáš papež s jeho královstvie a ze všeho jeho cti a se všeho jeho zbožie. Po něm byl Pipin králem ze jeho zdravého života. My čtemy také, že Innocencius papež ssadi césaře odtud z římského královstvie pro jiné jeho zlé skutky, to činie papežové s právem. Řekl buoh k Jeremiášovi: já sem tě ustavil nad vešken lid i nade všecka kniežata rychtářem. Ktož druhého pronese neb napovie, že jest kacéř nebo křivý přísežník nebo jiné, což k jeho cti jde, nemóž li jeho přesvědčiti, on má tu hanbu trpěti, jako právo jest, kterúž by on jměl trpěti, ač by jej byl přesvědčil. Když krále nenie, tehdy jest to právo: papež a ti, jimž on své súdy poručie, a jich mlazší, ti mají toho