udá liť mu sě tobě přizřieti
[255] rovných, častých škodek mnoho,
nevaž sobě těžce toho.
Takéž jakož by se tobě málo
od koho rovného tobě dálo,
neměj na něho své mysli tak tuhé,
[260] přizři jemu prvé, druhé,
šedesát krát z své dobroty.
Nechce liť pak tvéj ochoty
v tom zachovati pro své zlosti,
ohraze pak své šlechetnosti
[265] k jeho přátelóm míle toho píle,
braň svého mocně, k životu chýle,
buď ktož buď člověk taký,
jenžto cizím těší své zraky,
tak v té zlosti jsa obrácen.
[270] Ano ďábel pro to strčen
s nebes, móže každý věděti,
chtěl tomu, jenž nemohl jmieti,
i jest pro to v pekle věčně.
Síhne liť kto na tě, bezpečně
[275] braň svého, v srdci čest maje,
cizieho křivě nežádaje.
Aniž kdy mysl na to, synu, sobě,
byť zlé sbožie bylo mílo tobě
mimo čest tvú i také duši,
[280] tobě tuto radu ihned zruši.
Po ctném sboží[g]sboží] ſbozie stój, chtě dobyti,
ctnýmť jest sbožím[h]sbožím] ſboziem cti dobyti,
na světě dobrého tvého slova
ctným jest sbožím chvála nová.
[285] Buď štědrý, jakož na tě sluší,
[150v]číslo strany rukopisupro skúpost neurážej své duši,
pro štědrost viz, aby nezahynul také,
smiera dóstojná cti všaké.
K svým chudým přátelóm míle
[290] bývaj jim štědrý, komu jest toho píle,
věrnú návistí v jich núzi,
toť jsú ctní a šlechetní dluzi.
Odplať těm, jenžto věrně slúžie,
po tvé cti srdečně túžie,
[295] chtiec tě rádi výše vznésti,
než tě tvá moc móže donésti.
K těm nebuď své ruky tvrdé,
synu, by přílišně hrdý
chtěl býti k svým lidem svú vólí,
[300] milý synu, tohoť tobě nerazi nikoli.
Nebo kdož jest přieliš pyšný,
k tomu své vysoké mysli přielišný,
tenť lidem nemóže míl býti,
byť udatenstvím mohl projíti
[305] všecky valnie seči skrzě[i]skrzě] ſkrozie,
všakť svú hrdostí všem omrzie,
všudy každému na každú stranu.
Takměř na velikém pánu
přielišná hrdost zle stojí,
[310] nebť se jeho čest sama bojí,
mniec, byť jie chtěl v líce dáti,
toť jie v tom razi, neroď hněvati.
Buď pokoren tvým lidem všady,
ač by pak měl města nebo hrady,
[315] protož téj cti nebuď vyšší,
neboť tebe tiem buoh viece povýší,
tiem buď pokornějí ty viece,