[575] protož zachovaj sobě dobré panie
budeš jmieti na cti povýšenie,
dobrých panen cti hledaje
ale v svém srdci jedinkú maje
do smrti jie s milostí a s vierú služil
[580] synu, vším by toho dobrým užil.
Protož pomni na to, synu, právě,
prodlí liť buoh tvého zdravie.
Jakž svět poznáš, tak přebývaj,
v boží pokoře vždy obývaj,
[585] k lidem milostivý buď srdečně.
Ktož s tebú bydlé bezpečně,
s tiem bydl bezpečně, míle také,
k tomu své nepřátely všaké
važ u mysli těžce sobě,
[590] neboť já věrně radím tobě,
nebť na tě toto příde všelik,
budeš li potom málo velik.
Na cti chvály tak všelikaké
tohoť jest tobě nelze nikterake,
[595] by již nemusil nepřátel jmieti,
ještoť tobě budú záviděti.
Tenť se neurodil nikdy
od počátku světa, byť kdy
byl zachován ode všech lidí,
[600] toť mi se již nikoli nevidí,
poněvadž buoh, jsa v plné dobrotě
zde na světě v svém životě,
jedni jsú jeho v nenávisti měli,
druzí jsú jeho milovali,
[155v]číslo strany rukopisu[605] také jsú jemu láli druzí,
protož jest buoh nebyl chuzí,
byť byl své moci odlúčen,
ač jest od svých nepřátel nucen,
vždyť jest pán nebe, země, také ráje,
[610] pak jsi ty tiem jist hřiech maje,
aby trpěl nepřiezen od lidí na sě.
Protož, synu, toť mi zdá sě
by tak s nepřátely bydlil,
jakž by ty se jim v čem protivil,
[615] synu, snažně ostřiehaj sebe.
Což kto nepřízní dotkne tebe,
vážíš li jeho k sobě lechké řeči,
mysl jej k sobě těžce k seči,
ke vší tajné příhodě.
[620] Jezdě, chodě, sedě i spě,
buď ostražen s nepřátely svými,
toť má rada velí plná i s jinými.
Sezře již lidské obyčeje,
světská obývanie tak uměje,
[625] jakož by své cti neporuše,
pomněl na své předšie duše,
nebuď toho daru, synu, již lichý,
by všechny hrdosti nebo pýchy,
k tomu dal své duši zlým požíti.
[630] Raziť svým přátelóm slúžiti,
doniž jsi ve zdraví s světem,
ať by milý buoh dal tvým dětem,
také to na jich srdci mieti,
tvú duši milú vždy pomnieti.
[635] […]text doplněný editorem[8]chybí verš oproti rukopisům 1. redakce
[…]text doplněný editorem[9]chybí verš oproti rukopisům 1. redakce
