Pomni u věrném skrúšení,

jakož by na svém skončení

viděl v plné žádosti v ráji

[640] žeť máš radosti pro mě v tom kraji,

protož budeš jmieti mnoho moci.

Muožeš mně i sobě spomoci

k životu, také k duši zdravie

a potom v božím královstvě právě

[645] […]text doplněný editorem[10]chybí verš oproti rukopisům 1. redakce

[…]text doplněný editorem[11]chybí verš oproti rukopisům 1. redakce

tvoji dědové před bohem se mnú,

budú v tvój poslední den přede mnú,

synu milý, tento ty poklad zachovaj

[650] a mne poctivě již smrti dochovaj.“

A když to otec všechno dokona,

syn jemu velmi z toho děkova,

k tomu poslušen byl jeho rady milé

proto, nebo jeho učenie bylo píle,

[655] řka: „Otče milý, jež s’ mi co radil koli,

v tom ve všem já tobě povoli.

Chciť bohu milému najprvé slúžiti

a po dobrých skutcích vždy túžiti,

potom také paniem, pannám vóbec

[660] ovšem budu slúžiti, nebo mi kázal otec.

Jedinká panna, jenž mnú mocně vládne,

po niež mé srdce v túhách schne i vadne,

chciť její milosti rád do smrti slúžiti,

úfám její milosti, že mi toho dá užiti.“

[665] Tuto múdrý otec svú řeč skonal

k tomu jeho syn slib svój dokonal.[12]Následuje incipit další památky: Potom se počíná nová rada, ješto pan Smil Flaška ji skládal. Mnoho v nie rozumného uslyšíte, ktož toho čísti budú, toť zvie, coť radí.