i pod hrdlem, a tak aby vždy do třetího dne jeho smrtí nedlila, chce li svój život zachovati a císařovu milost mieti.“ Napsav písař list, po rozkázaní jeho prstenem zapečetil a tomu mládenci dal, aby na úsvitě vstana, jel bez meškání tam, kamž jemu od císaře bylo rozkázáno. Ale mládenec, vzev list, jsa pilen rozkázaní císařova, vstav na úsvitě i jel a nikdež se nestavuje až do třetího dne. V poledne ustal i stavil se u některakého rytíře, prose, aby jemu s koněm potřebu dal. Tedy ten rytíř, uzřev mládence počestného a k tomu zvěděv, že od císaře poslán, míle jej i ochotně přivítal, do svého domu pojem [jej]text doplněný editorem[32]doplněno podle rkp. GestaB, oběd jemu dal podlé svého stavu, jakož najlép mohl. Po obědě kázal jemu spat jíti, aby po trudu odpočinul. Tedy ten jistý mládenec, jakž brzo postele dopadl, ihned velmě tvrdě usnul s toho trudu. A když tak tvrdě spáše, ten jistý rytíř, hospodář domu toho, náhodú všel do toho pokoje, kdež ten mládenec odpočíváše. Uzřev pušku s listy v jeho hlavách, chtíše rád tu pušku otevřéti a chtě zvěděti, co by v těch listech psáno bylo. A když odevřel, uzřel listy císařovým prstenem zapečetěny, jenž k císařový poslati bíše. Myslíše v sobě sám a řka: „Otevru tyto listy, a co na nich psáno stojí, zvím; neb je také bez škody mohu zase zavřéti proto, nebo vosk v té pečeti tlust bíše.“ A ihned, kdež odevřel a četl, že pod hrdlem a pod milostí ten mládenec měl na smrt dán býti, zamútiv se velmě, myslíše sám v sobě a řka: „Ó kak by to přetěžký hřích byl, tak krásného mládence na smrt dáti! Zajisté nebude toho!“
A ihned jiný list psáti kázal v tato slova: „Ó milá césařová! Toběť přikazuji pod milostí i pod hrdlem, aby tohoto posla s velikú slavností i s radostí do svého domu přijala a dcerku jedinú naši do třetího dne jemu za ženu dala, a na svatbu knížata i pány okolní zvala. Neučiníš li toho, ohavnú smrtí káži tě odpraviti.“ A když ten list podlé jeho rozkázaní byl dokonán, vzem pečet s králova listu, bez poškvrny k svému listu přiložil a zase do pušky na též místo položil. Po chvíli zbudiv mládence, ten den i tu noc jej u sebe ostavil. A ráno na úsvitě, požehnav jeho, k césařový jej vypravil.
Ale když před ciesařovú přišel, velmě počestně
