[87v]číslo strany rukopisuhedvábné. Tehda všichni židé řečechu: „Ukřižuj, ukřižuj jeho.“ Pilát k nim vece takto: „A vyž ho v svú moc vezmúce, ukřižujte!“ K tomu židé řečechu: „My to mámy v svých práviech, ež podlé práva má umřieti, neb sě Synem božím nazývá[ai]nazývá] nazyewa. Pustíš li ho, nejsi přietel ciesařóv.“ To Pilát uslyšav, užasi sě, bojě sě, aby v ciesařovu nemilost upadl. Tu praví Krisostomus: „Snadně s pravedlnéj cesty sblúdí, ktož viece v súdě lidí nežli boha sě bojí.“

V tu dobu Pilát vzem vodu, umyl ruce přede všemi lidmi a řka: „Nevinen sem já na téjto nevinnéj krvi prolití.“ Tak tehdy obyčej ten bieše, ktož sě kteréj viny očiščoval, ten ruce přede všemi lidmi umyl. Tu praví svatý Krisostomus: [88r]číslo strany rukopisu„Darmo sě, Piláte, umývajě omlúváš, všaks věděl, ežť sú jej[aj]jej] giey v tvú moc židé pro závist dali. A také protiv sobě mluvíš, všaks řekl k židóm: Ižádnéj příčiny sem protiv němu nenalezl. A řekls k němu: Mám moc ukřižovati tě a pustiti.“ Která tvá omluva býti móže? A ty sě lidí viece obáváš než boha, nevinněs ho na smrt odsúdil.“

A jakž ho Pilát na smrt odsúdi, tak dva lotry přivedú, na něž Pilát žalobu přeslyšav, také jě na smrt odsúdil. V tu dobu rytieři Pilátovi přistupivše k Ježíšovi, z něho rúcho hedvábné, v něžto biechu jej na smiech oblekli, svlekú a v jeho rúcho opět jej[ak]jej] giey oblekú. Vzvázavše[al]Vzvázavše] Wzwazawſie naň kříž převeliký, před město na smrt povedechu. Ten [88v]číslo strany rukopisukříž tak těžek bieše, jež mdlobú jeho nésti již nemožieše, neb bieše všecku noc bit i rozličně trýzněn.

V týž čas za ním dva lotry povedechu na jeho věčšie potupenie, aby ho lidé mezi zlými načtli. Jdieše za ním také lid veliký, jedni sě posmievajíc, druzí divóv některých žádajíc. Za ním také jdiechu mnohé panie nábožné, jeho litujíc, plačíce a sě u prsi tepúce. K nimžto Ježíš ozřev sě, propověděl a řka: „Dcery jeruzalémské, neplačte na mú smrt, neb já vskuoře z mrtvých vstanu, ale plačte na veliké příhody, ježto [sě]text doplněný editorem mají státi nad tiemto vaším městem i nad vaším pranárodem.“ A když židé uzřechu, ež Ježíš kříže nemožieše nésti, utkavše[am]utkavše] vtkawſie jednoho člověka,