os[82v]číslo strany rukopisukvrnili, hřiešnýma rukama bili, tvář tvú svatú na smiech zavázali, a jakž nejhanebnějí mohli, všicku noc tvój svatý život trýznili.“

Nazajtřie na pátek ráno ku Pilátovi veden, jenžto pohan bieše a vším krajem[aa]krajem] kragiem jeruzalémským od ciesaře vládnieše. Tu ze dvojie věci naň žalováchu. Najprvé, že zapověděl dan dáti ciesařovi, a to proto, aby se Pilát vzdráždil[ab]vzdráždil] wdrazdyl protiv němu, neb úředník ciesařuov bieše. Druhé žalováchu, by sě králem činil, a v tom sě ciesařovi protivil. To Pilát uslyšav, prvé žaloby netbal, neb bieše Ježíšovu řeč i odpověd slyšal: „Dajte, což jest ciesařovo, ciesařovi.“ Tu praví svatý Krisostomus: „Slyšte, knížata, ježto svět sudíte, [83r]číslo strany rukopisuznamenajte, abyste nikohého prvú žalobú neodsuzovali, jeliž byste jistú řeč slyšeli. Neb na tom světský súd často rozličně hýří, pro přiezen a pro nenávist falešně súdí i svědčí[ac]svědčí] ſwyedſy.“ A protož otvedl sě s ním Pilát na stranu, prvé žaloby netbal i otázal ho o druhéj žalobě a řka: „Ty lis král židovský?“ Jemuž Ježíš odpovědě: „Sám li to od sebe pravíš, čiliť jsú to jiní ote mne pověděli, bych já byl král?“ K tomu Pilát vece: „Já žid nejsem, ale tvój lid, totiž z tvého národa, dali sú tě u mú moc a z tohoť vinu dávají, ež sě jich králem nazýváš. Cos jim učinil?“ Jakžto by řekl: „Tolik li jest, čili toho viece, jímžto tě vinie?“ K tomu Ježíš odpovědě: „Kralovánie mé nenie v tomto sv[83v]číslo strany rukopisuětě, točíš zemské, ale nebeské.“ Pilát vece: „Tehdy tys král?“ K tomu Ježíš: „Ty pravíš, ež král já sem.“ A v ten čas Pilát vyšed, k židóm povědě a řka: „Já ižádnéj příčiny nenalézám na tomto člověce.“ A to tím úmyslem řekl, zda by židé ot žaloby pustili. Ale oni nemilostiví, věčší žalobu přičinili a řkúc: „Tento člověk svým falešným učením vešken kraj jest rozbrojil, počev od galilejskéj vlasti až i do tohoto města.“

To Pilát uslyšav, že v galilejskéj vlasti byv kázal, a v téj vlasti Herodes králem bieše, jenž v ten čas byl přijel pohostinu do Jeruzalémě, poslal Pilát v jeho hospodu Ježíše, aby ho súdil jakžto svého krajě rozeného člověka. Herodes Ježíše velmi rád uzře, neb