[413v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcežena, skryje ve třech měřiciech múky[441]múky] muku rkp., doňavadž nevzkyše všecko.“

L13,22 I chodieše po městech i po kašteléch, uče i cesty čině do Jeruzaléma. L13,23 I vece jemu jeden: „Pane, [poně]text doplněný editorem[442]poně] si lat. těch jest málo, ješto budú spaseni?“ A on vece k nim: L13,24 „Snažte se vcházeti skrze úzkú bránu. Nebť pravi vám, že mnozí hledají vjíti, a nemohli sú. L13,25 A když vende otec čelední a zavře dveře, počnete vně státi a tlúci ve dveře řkúce: Pane, otevři nám! [A]text doplněný editorem[443]A] et lat. otpověda die vám: Neviem vás, odkud ste. L13,26 Tehdy počechu[444]počechu] incipietis lat., místo počnete řéci: Jedli sme před tebú a pili a v ulicech našich učil si. L13,27 A die vám: Neviem vás, odkud ste. Otejděte ote mne[445]mne] + omnes lat., nemá var., ješto činíte nepravost, L13,28 tuť bude pláč a škřehot zubóm. A[446]A] navíc oproti lat. když uzříte Abrahama a Isáka a Jakuba a všecky proroky v králevství božiem, a vás vyhnaty ven. L13,29 I přídú ot východu a od západu i ot puolnoci i ot poledne a budú odpočívati v králevství božiem. L13,30 A aj, sú poslední, jenž sú byli[447]sú byli] erunt lat., erant var. první, a sú první, jenž sú byli[448]sú byli] erunt lat., erant var. poslední[449]poslední] prwni rkp..“

L13,31 V ten den přistúpichu někteří z zákonníkóv řkúce[450]řkúce] + illi lat., nemá var.: „Výdi a beř se pryč odtudto, neb Erodes chce[451]chce] chtie rkp. tě zabiti.“ L13,32 I vece jim: „Jděte a povězte té lišcě: Aj, diábly vymietám a zdravie dokonávám dnes i zajtra [a třetí den skonaji]text doplněný editorem[452]a třetí den skonaji] et tertia die consummor lat.. L13,33 [Ale však musím dnes a zajtra]text doplněný editorem[453]Ale však musím dnes a zajtra] Verumtamen oportet me hodie et cras lat. i pozajtří choditi, nebo nelze jest proroku kromě Jeruzaléma zahynúti. L13,34 Jeruzaléme, Jeruzaléme, jenž zabíjieš proroky a kamenuješ ty, kteříž bývají k tobě posláni, kolikrát sem chtěl sebrati syny své jakožto pták syny[454]syny] nidum lat., místo hniezdo své pod křídla, a nerodil si! L13,35 Aj, bude vám dóm váš pust. Ale pravi vám, že neuzříte mne, až přídu[455]až přídu] donec veniat lat., donec veniam var., když diete: Požehnaný, jenž jest přišel ve jméno božie.“

Čtrnádctá

L14,1 I stalo se jest, když přijide[456]přijide] + Iesus lat., nemá var. do domu jednoho kniežete zákonničieho v sobotu jiesti chleba, a oni ostřieháchu ho. L14,2 A aj, člověk jeden vodnotelný bieše před ním. L14,3 A otpověděv Ježíš, vece k zákonu umělým a k zákonníkóm řka: „Slušie li v sobotu uzdravovati?“ L14,4 A oni sú mlčeli. A on chopiv ho, i uzdravil a pustil. L14,5 [A]text doplněný editorem[457]A] Et lat. otpověděv k nim, vece: „Čí z vás osel neb vól upadne v studnici, a [ne]text doplněný editorem[458]ne] non lat. inhed ho vytáhne v den soboty?“ L14,6 A nemo[b]označení sloupcežéchu k těm věcem odpověděti slova[459]slova] navíc oproti lat. jemu.

L14,7 A řekl jest i k pozvaným podobenstvie, vida, kterak prvnie seděnie voléchu, řka k nim: L14,8 „Když budeš pozván na svatbu, nesedaj na prvniem miestě, aby snad poctivější tebe nebyl pozván ot onoho, L14,9 a přída ten, jenž tebe i onoho pozval, nedie tobě: Daj onomu miesto, a tehda počneš s hanbú poslednie miesto držeti. L14,10 Ale když budeš pozván na svatbu[460]na svatbu] navíc oproti lat., + in nuptias var., jdi a[461]a] navíc oproti lat., + et var. sedni na posledniem miestě, ať když příde ten, jenž tě jest pozval, die tobě: Přieteli, stup výše. Tehdy tobě bude chvála před spolusedícími. L14,11 Neb každý, ktož se výší, bude ponížen, a kto se níží, bude povýšen.“

L14,12 A pravieše i tomu, jenž ho[462]ho] navíc oproti lat., + eum var. zval bieše: „Když činíš oběd nebo večeři, neroď zváti přátel svých ani bratří[463]bratří] + tuos lat. ani příbuzných ani súsedóv ani[464]ani] navíc oproti lat., + neque var. bohatých, aby snad i oni tebe nepozvali, a byla[465]byla] bylali rkp. by tobě odplata. L14,13 Ale když činíš hody, povolaj chudých, mdlých, klécavých i slepých. L14,14 A blahoslavený budeš, neb nemají, odkavad by tobě mohli odplatiti, ale bude tobě otplaceno [v ]text doplněný editorem[466]v] in lat. vzkřiešení[467]vzkřiešení] wzkṙieẛenie rkp. spravedlivých.“

L14,15 To když uslyše jeden z spolusedících, vece jemu: „Blahoslavený ten, jenž bude jiesti chléb v králevství božiem.“ L14,16 A on jemu povědě podobenstvie[468]podobenstvie] navíc oproti lat., + similitudinem var.: „Člověk jeden učinil večeři velikú i povolal jest mnohých. L14,17 A poslal jest sluhu svého v hodinu večeře praviti zvaným, aby přišli, nebo všecky věci připraveny sú. L14,18 I počechu se všickni spolu vymlúvati. První řekl jest jemu: Ves sem kúpil a musím vyjíti a ohlédati ji, prosím tebe, měj mě vymluvena. L14,19 A jiný řekl jest: Kúpil sem pět spřežení volóv a jdu pokúšet jich, protož prosím tebe, měj mě vymluvena. L14,20 A jiný řekl jest: Pojal sem ženu, protož nemohuť přijíti. L14,21 A vrátil se[469]vrátil se] reversus lat. sluha, pověděl jest ty všecky[470]všecky] navíc oproti lat., + omnia var. věci pánu svému. Tehdy rozhněvav se hospodář, vece sluze svému: Vyjdi brzo na rynky a v ulice města [a]text doplněný editorem[471]a] et lat. chudé [a]text doplněný editorem[472]a] et lat. mdlé[473]mdlé] + et lat., klécavé a slepé uveď sem. L14,22 I vece sluha: Pane, stalo se jest, jakžs přikázal, a ještě miesto jest. L14,23 I vece pán sluze: Výdi na cesty a mezi ploty a připuď