[415r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupce mezi sebú: Shřešil li [526] li] + in te lat., nemá var. by bratr tvój, potreskci jeho. A pakli pokánie učiní, otpusť jemu. L17,4 A shřešil li by nad tebú sedmkrát za den a sedmkrát [ za den ]text doplněný editorem[527] za den] in die lat. obrátil li by se k tobě řka: Žel mi jest, otpusť jemu.“ L17,5 I řekli sú jemu apoštolové: „Pane [528] jemu … Pane] Domino lat., Domine var. , přispoř nám viery.“ L17,6 [ I ]text doplněný editorem[529] I] autem lat. Vece pán: „Budete li mieti viery jako zrno horčičné, diete tomuto stromu jahodě morské: Vyvrať se a přesaď se v moře, [ i ]text doplněný editorem[530] i] et lat. uposlúchá vás. L17,7 Kto [531] Kto] + autem lat. z vás maje sluhu oráče, nebo ješto voly [532] voly] navíc oproti lat., + boves lat. pase, kterýžto když se s pole vrátí, řekl by jemu: Inhed jdi a [533] a] navíc oproti lat., + et var. oběduj, L17,8 a nedie jemu: Připrav, co bych večeřal, a podkaše se [ i ]text doplněný editorem[534] i] et lat. služ mi, doniž se nenajiem a nenapiem, a potom ty budeš jiesti a píti? L17,9 Zdali má milost sluze tomu, že jest učinil, co jest rozkázal jemu? L17,10 Nemniem. Takež i vy, když učiníte všecky věci, kteréž sú vám rozkázány, řcete: Sluhy nestatečné [535] nestatečné] inutiles lat. smy, což sme měli učiniti, učinili smy.“

L17,11 I stalo se jest, když jdieše Ježíš [536] Ježíš] navíc oproti lat., + Iesus var. do Jeruzaléma, šel jest skrze Samaří a Galilei. L17,12 A když vcházieše v jeden hrádek, potkali sú ho deset mužóv malomocných, kteřížto stáli sú zdaleka L17,13 a zdvihli sú hlasy řkúce: „Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi!“ L17,14 Jež jakž uzře, vece: „Jděte, ukažte se kněžím.“ A stalo se jest, když sú šli, učistěni sú. L17,15 A jeden z nich, když uzře, že jest učistěn, vrátil se jest, s velikým hlasem velebě boha, L17,16 a padl jest na tvář svú [537] svú] navíc oproti lat. před nohy jeho dieky čině. A ten bieše Samaritán. L17,17 A otpověděv Ježíš, řekl jest: „Však X uzdraveni sú. A devět kde sú? L17,18 Nenie nalezen, který [538] který] kteṙi rkp. by se vrátil a dal slávu bohu, jediné tento cizozemec.“ L17,19 I vece jemu: „Vstaň a [539] a] navíc oproti lat., + et var. jdi [540] jdi] + quia lat. , viera tvá, ta [541] ta] navíc oproti lat. tě jest uzdravila.“

L17,20 Pak otázán sa ot zákonníkóv, kdy příde králevstvie božie, otpovědě jim a řka: „Nepříde králevstvie božie [ s ]text doplněný editorem[542] s] cum lat. ujištěním L17,21 ani bude řečeno: Aj, tuto jest [543] jest] navíc oproti lat. , neb: [ Aj ]text doplněný editorem[544] Aj] ecce lat., ondeno, neb aj, králevstvie božie mezi vám jest.“ L17,22 I vece k učedlníkóm svým: „Přídú dnové, když budete žádati, abyšte viděli jeden den syna člověčieho, a neuzříte. L17,23 A řkú vám: Aj, tuto jest [545] jest] navíc oproti lat. , [ a ]text doplněný editorem[546] a] et lat. : Aj, ondeno jest [547] jest] navíc oproti lat. , neroďte choditi ani následujte, L17,24 neb jakož blesk hromový bleskne se z podnebie i osvietí to vše [548] vše] navíc oproti lat. , což jest pod nebem, tak bude syn člověčí ve dni svém. L17,25 Ale dřéve musí mnoho trpěti [b]označení sloupcea pohrdán býti od toho pokolenie. L17,26 A jakož se jest stalo ve dnech Noe, tak bude i ve dnech syna člověčieho: L17,27 Jediechu a pijiechu a [549] a] navíc oproti lat., + et var. ženy pojímáchu a vdáváchu se až do toho dne, kteréhož jest všel Noe v koráb, i přijide povodeň a zatrati všecky. L17,28 Takež jakž se jest stalo ve dnech Lotových: Jediechu a pijiechu a [550] a] navíc oproti lat. kupováchu a prodáváchu, vinnice [551] vinnice] vimice rkp. plodiechu a domy staviechu, L17,29 ale kteréhož dne vyjide Lot z Sodomy, šel jest déšť s ohněm a s sirú s nebe i zatratil jest všecky. L17,30 Podlé toho se stane, kteréhož dne syn člověka se [552] člověka se] ſe ċlouieka rkp. zjeví. L17,31 Toho dne [553] dne] hora lat., die var. , ktož [554] ktož] kdyż rkp. bude na střeše a osudie jeho v domu, nestupuj, aby je pobral, a kto na poli, take nevracuj se [555] se] + retro lat. . L17,32 Pamětlivi buďte ženy Lotovy. L17,33 Ktož kolivěk hledati bude svú duši spasenu učiniti, ztratí ji. A ktož kolivěk ztratí [ ji ]text doplněný editorem[556] ji] eam lat. pro mě [557] pro mě] navíc oproti lat., + propter me var. , obživí ji. L17,34 Pravi vám, v té noci budeta dva na jednom loži, jeden bude přijat a druhý opuštěn. L17,35 Dvě budeta melíce v jedno, jedna bude přijata, a druhá opuštěna, dva na poli, jeden bude vzat a druhý opuštěn.“ L17,36 Otpověděvše řekli sú jemu: „Kde, pane?“ L17,37 Jenž jim otpovědě: „Kdež kolivěk bude tělo, tu se shromaždie i orlice.“

Osmnádctá

L18,1 Pravieše také i podobenstvie jim, že musí se vždycky modliti a nepřestávati, L18,2 řka: „Súdce jeden bieše v jednom městě, jenž se boha nebojieše a lidí [558] lidí] hominem lat., homines var. nestydieše. L18,3 Bieše také vdova jedna v témž městě a přichodieše k němu řkúci: Pomsti mne nad mým protivníkem! L18,4 A nechtieše za mnohý čas. Ale potom vece v sobě: A ač se boha nebojím ani lidí [559] lidí] hominem lat. stydím, L18,5 však že mi jest truchliva tato vdova, pomstím jie, aby naposledy přídúc nenutkala mne.“ L18,6 I vece pán: „Slyšte, co súdce nepravý die. L18,7 A buoh pak neučiní pomsty zvolených svých, jenž volají k němu ve dne i v noci, a trpělivost mieti bude nad nimi? L18,8 Jistě pravi vám, že jich brzo pomstí. Ale syn člověka přída, zda mníš, nalezne vieru na zemi?“

L18,9 I vece [560] vece] et lat., nemá var. k některým, jenž v se doúfáchu jakožto spravedliví a pohr [415v]číslo strany rukopisu