Počíná se třetí evanjelista
Kapitola I.
L1,1 […]text doplněný editorem[1]…] verš nepřeložen L1,2 […]text doplněný editorem[2]…] verš nepřeložen L1,3 […]text doplněný editorem[3]…] verš nepřeložen L1,4 […]text doplněný editorem[4]…] verš nepřeložen
L1,5 Byl jest ve dnech Erodesa, krále židovského, kněz jeden jménem Zachariáš z střiedy Abiášovy a žena jeho bieše[5]bieše] navíc oproti lat. ze dceř Aaronových a jméno [b]označení sloupce[jejie]text doplněný editorem[6]jejie] eius lat. Elžběta. L1,6 I biešta oba spravedlivá před bohem, chodiece ve všech přikázaních i v spravedlnostech božích bez žaloby. L1,7 A nebieše jima syn, protože bieše Elžběta bezdětkyně a oba biešta sešla v svých dnech. L1,8 I stalo se jest, když kněžstvie požíváše Zachariáš[7]Zachariáš] navíc oproti lat., + Zacharias var. v úřadu své střiedy před bohem, L1,9 podlé obyčeje kněžstvie losem všel jest[8]všel jest] exiit lat., aby zápal kladl, všed do chrámu božieho. L1,10 A všecko množstvie lida bieše vně modléce se v hodinu zápalné oběti. L1,11 I ukáza se jemu anjel boží, stoje na pravici oltáře zápalu. L1,12 A Zachariáš uzřev, zamúti se a hróza padla na něho. L1,13 I vece k němu anděl: „Neboj se, Zachariáši, neb uslyšána jest prosba tvá a Elžběta, žena tvá, urodí tobě syna a budeš nazývati jméno jeho Jan. L1,14 A bude tobě radost a veselé a mnozí v narození[9]narození] narozenie rkp. jeho budú se radovati, L1,15 nebť bude velikým před bohem[10]bohem] Domino lat. i vína i opojné věci nebude píti a ducha svatého bude naplněn ještě z života mateře své L1,16 a mnohé z synóv izrahelských obrátí ku pánu bohu jich. L1,17 A on pójde před ním v moci a v duchu Eliášově, aby [obrátil]text doplněný editorem[11]obrátil] convertat lat. srdce otcóv v syny a nevěřície k opatrnosti spravedlivých, připraviti pánu obět[12]obět] plebem lat., místo obec dokonalú.“ L1,18 I vece Zachariáš k andělovi: „Odkud to zviem? Neb sem já stár a žena má starala se jest ve dnech svých.“ L1,19 A otpověděv anděl, vece jemu: „Já sem Gabriel, jenž stojím před bohem, a poslán sem mluviti k tobě a ty věci zvěstovati tobě. L1,20 A aj, budeš mlčeti a nebudeš moci mluviti až do dne, v němž to se stane, protožes nevěřil slovóm mým, ješto se vyplnie v svém času.“ L1,21 A bieše lid čakaje Zachariáše a diviechu se, že on meškáše v chrámě. L1,22 A vyšed nemože k nim mluviti. I poznachu, že jest viděnie viděl v chrámě. A on bieše ponúkající jim i osta něm. L1,23 I stalo se jest, když se naplnichu dnové úřadu jeho, otjide do svého domu. L1,24 Po těch[13]těch] + autem lat. dnech počala jest Elžběta, žena jeho, a tajieše se za pět měsiecóv řkúci, L1,25 že mi jest tak učinil pán ve dnech, v nichžto jest vzezřel, aby otjal ote mne[14]ote mne] navíc oproti lat. potupu mú mezi lidmi.
L1,26 Pak v šestém měsieci
