[414v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcesyn tvój tento, jenžto jest statek svój s kurvami sežral, přišel, zabili sú[502]zabili sú] occidisti lat. jemu telce tučného. L15,31 A on vece jemu: Synu, ty si vždycky se mnú a všecky věci mé tvé sú. L15,32 Ale hodovati a veseliti se musil sem, nebo bratr tvój tento umřel bieše, i ožil jest, zahynul bieše, a nalezen jest.“

Šestnádctá

L16,1 A pravieše[503]pravieše] + et lat., nemá var. k učedlníkóm svým: „Člověk jeden bieše bohatý, jenž mějieše vladaře[504]vladaře] wladaṙſtuie rkp., a ten obžalován bieše před ním, jako by byl rozptýlel zbožie jeho. L16,2 A povolal jest jeho [i vece jemu]text doplněný editorem[505]i vece jemu] et ait illi lat.: Co to slyším o tobě? Daj počet vladařstvie svého, neb již nebudeš moci vlásti. L16,3 I vece vladař sám v sobě: Co učiním, že pán mój otjímá ote mne vladařstvie? Kopati nemohu, žebrati se stydím. L16,4 Viem, co učiním, aby když odstrčen budu od vladařstvie, vzeli mě v domy své. L16,5 A tak svolav všecky dlužníky pána svého, vece k prvniemu: Kterak mnoho si dlužen pánu mému? L16,6 A on vece jemu[506]jemu] navíc oproti lat.: Sto lavic oleje. I vece jemu: Vezmi zápis svój a seď brzo, napiš L. L16,7 Potom jinému vece: A ty kterak mnoho si dlužen pánu mému[507]pánu mému] navíc oproti lat., + domino meo var.? Kterýž vece: Sto korcóv pšenice. Vece jemu: Vezmi listy[508]listy] + tuas lat. a napiš LXXX. L16,8 I chválil jest pán sbožie[509]sbožie] iniquitatis lat. vladaře, že by opatrně učinil. Neb synové tohoto světa opatrnější sú v svém pokolení nežli synové budúcieho světa[510]budúcieho světa] lucis lat.. L16,9 A aj[511]aj] ego lat., místo já, pravi vám, čiňte sobě přátely s zbožie zlosti, ať když nedostatečni budete, vezmú vás u věčné přiebytky. L16,10 Kto jest věrný u mále, i u mnoze věrný jest. A kto u mále nevěrný jest, i u větčiem nevěren jest. L16,11 Protož když ste ve zlém sboží věrní nebyli, co právě jest, kto vám uvěří? L16,12 A poňavadž v ciziem věrní ste nebyli, co vašeho jest, kto vám dá? L16,13 Nižádný sluha nemóž dvěma pánoma slúžiti, neboť bude jednoho nenáviděti, a druhého milovati, nebo jednomu se bude přídržeti, a druhým zhrzeti. Nemóžete bohu slúžiti a sboží.“

L16,14 Uslyšechu[512]Uslyšechu] + autem lat. to všickni[513]všickni] omnia lat. zákonníci, kteří biechu lakomí, a posmieváchu se jemu. L16,15 I vece jim: „Vy ste[514]Vy ste] Vizte rkp., jenž se spravedlivi činíte před lidmi, ale buoh zná srdce vaše. Neb co jest vyššieho před lidmi, ohavno jest před bohem. [b]označení sloupceL16,16 A[515]A] navíc oproti lat. zákon i proroci až do Jana, odtud[516]odtud] dotud rkp. se králevstvie božie zvěstuje a všeliký jemu násilé činí. L16,17 Neb snáze jest nebi i zemi pominúti nežli z zákona jednomu slovu upadnúti. L16,18 Všeliký, kto pustí ženú svú a pojme jinú, smilní. A ktož puštěnú ot muže pojme, smilní.“

L16,19 „Člověk jeden bieše bohatý a[517]a] qui lat., et var. obláčieše se v zlatohlav a u bielé plátno a hodováše každý den stkvostně. L16,20 A bieše jeden žebrák jménem Lazar, jenž ležieše u vrát jeho, plný nežitóv, L16,21 žádaje nasycen býti drobtóv, jenž padáchu s stola bohatce, a nižádný jemu nedáváše, ale i psi přichodiechu a lízáchu nežity jeho. L16,22 I stalo se jest, že umřel žebrák a nesen bieše do lóna Abrahamova ot andělóv. A umřel jest i bohatý a pohřeben jest v pekle. L16,23 A vzdvih oči svoji, když bieše v mukách, uzřel jest Abrahama zdaleka a Lazara v lónu jeho. L16,24 I on volaje, vece: Otče Abrahame, smiluj se nade mnú [a]text doplněný editorem[518]a] et lat. pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého u vodě a[519]a] ut lat., et var. svlaží jazyk mój, neb se mučím v tomto plameni. L16,25 I vece jemu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes vzal dobré za života tvého, a Lazar takež zlé. Ale již on veselí se, a ty se mučíš. L16,26 A mezi těmi všemi věcmi, mezi námi a vámi cíl veliký utvrzen jest, že ti, kteříž chtie odsud k vám [jíti]text doplněný editorem[520]jíti] transire lat., nemohú ani otonud sem přijíti mohú[521]mohú] navíc oproti lat.. L16,27 I vece: Tehdy, otče, prosím tebe, aby poslal ho do domu [otce]text doplněný editorem[522]otce] patris lat. mého, L16,28 nebť mám pět bratří, ať jim svědčí, aby i oni nepřišli v toto miesto muk. L16,29 I vece jemu Abraham: Majíť Mojžieše a proroky, nechť jich poslúchají. L16,30 A on vece: Nic, otče Abrahame, ale ač kto z mrtvých pójde k nim, pokánie činiti budú. L16,31 I vece jemu: Poňavadž Mojžieše a prorokóv neposlúchají, aniž ač kto z mrtvých vstane, uvěřie jemu[523]jemu] navíc oproti lat., + ei var..“

Sedmnádctá

L17,1 A učedlníkóm svým vece: „Nelze jest, by nepřišla pohoršenie, ale běda jemu, skrze kohož příde[524]příde] veniunt lat.. L17,2 Užitečnějí by bylo jemu, aby kámen žrnový byl na jeho hrdlo vložen a uvržen byl u moře, než by pohoršil jednoho z najmenších těchto mezi sebú[525]mezi sebú] navíc oproti lat.. L17,3 Znamenajte