nemějiešta, odkud by zaplatila, otpustil oběma. Ktož tehdy viece miluje jeho?“ L7,43 Otpověděv Šimon vece: „Mním, že ten, komuž jest viece odpustil.“ A on jemu vece: „Právě si rozsúdil.“ L7,44 A obrátiv se k ženě, vece Šimonovi: „Vidíš li tuto ženu? Všel sem v dóm tvój, vody nohám mým nedal si mi , ale [ tato ]text doplněný editorem[219] tato] haec lat. slzami smáčela jest nohy mé a vlasy svými utierala. L7,45 Políbenies mi nedal, ale tato, jakž sem všel , nepřestala jest líbati noh mých. L7,46 Olejem si hlavy mé nezmazal, ale tato mastí jest zmazala nohy mé. L7,47 Protož pravi tobě: Otpuštějíť se jí mnozí hřiechové, nebť jest mnoho milovala. Ale komuž jest méně otpuštěno, méně miluje.“ L7,48 I povědě k ní: „Otpúštějíť se tobě hřiechové.“ L7,49 I počechu, kteří spolu sediechu, praviti mezi sebú: „Kto jest tento, jenž také hřiechy otpúštie?“ L7,50 I řekl jest k ženě: „Viera tvá, ta tě jest spasila, jdi v pokoji!“

Osmá

L8,1 I stalo se jest potom, [ a on ]text doplněný editorem[222] a on] et ipse lat. cestú chodieše po městech a po kašteléch, káže a zvěstuje králevstvie božie, a dvanádcte s ním L8,2 a ženy některé, ješto biechu uzdraveny ot duchóv zlostných i ot nemocí: Maria, ješto slove Magdalena, z niežto biechu vyšli sedm diáblóv, L8,3 a Johanna, žena Chuzova, vladaře Erodesa, a Zuzana a jiné mnohé, ješto jemu posluhováchu z svých statkóv.

L8,4 A když mnohý zástup sbieráše se a z měst k němu chvátáchu, řekl jest skrze podobenstvie: L8,5 „Vyšel jest ten, jenž rosievá, rosévat sěmene svého. A když rozsievá, jiné padlo podlé cesty a potlačeno jest a ptáci nebeští zzobali sú je. L8,6 A jiné padlo na skálu a vzšed uvadlo, nebo nemělo jest vláhy. L8,7 A jiné padlo mezi trnie a spolu vzrostlo trnie, utlačilo je. L8,8 A jiné padlo v zemi dobrú a vyšed učinilo užitek stý.“ Ty věci řekl, voláše: „Kto má uši k slyšení, slyš.“

L8,9 I tázáchu učedlníci jeho, které by to bylo podobenstvie. L8,10 Jimžto [ on ]text doplněný editorem[226] on] ipse lat. vece: „Vám dáno jest znáti tajemstvie králevstvie božieho, ale jiným u podobenstvích, aby vidúce neviděli a slyšiece nerozuměli.“

L8,11 „A jest toto podobenstvie: Siemě jest slovo božie. L8,12 A kteříž podlé cesty, ti sú, jenž slyšie, pak příde diábel a vezme slovo z srdcí jich, aby nevěřiece spaseni nebyli. L8,13 A kteříž na skálu, ti sú , kteříž když uslyšie, s radostí přijímají slovo, a ti kořenóv nemají, neb za čas věřie a v čas pokušenie opúštějí. L8,14 A kteréžto v trnie padlo, ti sú, ješto slyšie, a v pečlivostech a v zbožích a v rozkošech života jdúce, bývají udušeni a nepřinosie užitka. L8,15 A které v dobrú zemi, ti sú, jenž v srdci dobrém a najlepšiem slyšie slovo a schovávají a užitek přinesú v utrpení.“

L8,16 [ „Však ižádný zajžha světedlnici, přiklopí ji osudím ani pod lože podstaví, ale na sviecnu postaví ]text doplněný editorem[229] Však ižádný zajžha světedlnici, přiklopí ji osudím ani pod lože podstaví, ale na sviecnu postaví] Nemo autem lucernam accenden, operit eam vase, aut subtus lectum ponit: sed supra candelabrum ponit lat., aby ti, ktož vcházejí, viděli světlo. L8,17 Neb tak nenie tajné, by nebylo zjeveno, ani skryto, co by nebylo poznáno a najevo nevyšlo. L8,18 Protož vizte, kterak slyšíte. Nebo ktož má, bude jemu dáno, a ktož kolivěk nemá, také to, což mní, by měl, bude ot něho otjato.“

L8,19 I přijidechu k němu mátě a bratřie jeho, a nemohli sú dojíti jeho pro zástup. L8,20 I zvěstováno jest jemu: „Mátě tvá a bratří tvoji stojie vně, chtiec tě viděti.“ L8,21 [ Jenž ]text doplněný editorem[231] Jenž] Qui lat. otpověděv vece k nim: „Mátě má a bratřie moji ti sú, kteříž slovo božie slyšie a činie.“

L8,22 Pak se jest stalo jednoho dne, i on vstúpi na lodíčku i učedlníci jeho. I vece k nim: „Přeplavmy se přes jezero.“ I vstúpili sú. L8,23 A když se plaviechu, usnul jest. I sstúpi vicher větrový na jezero i pudiechu se vlnami a topiechu se. L8,24 Tehdy přistúpivše zbudili sú ho řkúce: „Přikazateli, hynemeť!“ A on vstav, požehra větru a búři vodné i přesta i stalo se jest utišenie. L8,25 I vece jim: „Kde jest viera vaše?“ Kteřížto bojiece se, podivichu se, k sobě řkúce: „Kto, se zdá, jest tento, že větróm i moři přikazuje a poslúchají jeho?“

L8,26 I plavili sú se do vlasti Gerazenských, kterážto jest proti Galilei . L8,27 A když jest byl vyšel k zemi, potka jej muž jeden, jenž mějieše diábla již ot mnohých časóv a oděvem se neodieváše ani v domu bydléše, ale v hrobiech. L8,28 Ten když uzře Ježíše, pade před ním a vzvola hlasem velikým řka: „Co mně a tobě jest, Ježíši, synu boha najvyššieho? Prosím tebe, aby mne netrápil!“ L8,29 Nebo přikazováše duchu nečistému, aby vyšel ot člověka. Neb ot mnohých časóv oblováše jím, a býváše uvázán řetězy a púty ostřiehán, a zlamuje okovy, a býváše puzen ot diábelstva