O druhé kométě.

V první kapitole při počátku pověděl jsem, že tohoto roku mimo tuto kométu, kterouž jsme předešle viděli, jiná ještě ‹začátek komentované pasáževyjíti by›konec komentované pasáže měla. A hle, dokonav již toto sepsání o té prvnější jiná vyšla. A jsou toho takové příčiny, že ještě tohoto a druhého roku jinou nám zploditi by mohly.

Tuto pak druhou někteří v Zelený čtvrtek, někteří v Bílou sobotu ji se viděti najprvé pravili, ale já jsem ji teprv v Outerý velikonoční ráno před východem Slunce a při straně východní spatřil. Spůsob její byl nápodobný prvnější, než podlé mého zdání trochu červenější a daleko menší a vocas kratší, jejž od Slunce k straně odporné nahoru k našemu zenithcizojazyčný text a k západu vztahovala. Byla pak těch všech dnuov na znamení Ryb in Pegasocizojazyčný text a velmi znenáhla pocházela, však pořádně, čemuž astronomové secundum ordinem signorumcizojazyčný text říkají, takže ve dnech šesti sotva čtyři grády na dýl a dva na šíř přešla byvši v Outerý velikonoční na 18. stupni znamení Ryb a na šíř na 24., v pondělí na 22. stupni téhož znamení a na šíř na 22., ale toho dne již tak velmi malá byla, že se sotva od jiných hvězd rozeznati mohla.

A ačkoli někteří praví, ‹začátek komentované pasážeže by›konec komentované pasáže ne jiná, ale prvnější byla, však u mne se tak snáší, že jiná jest, a to z jistých příčin, zvláště pak, že tato, kterouž jsme nyní viděli, daleko větší byla než ona, když najposléze od nás vidína byla, i tehdyť jest prvnější býti nemohla. ‹začátek komentované pasážeMohl bych›konec komentované pasáže i jiné příčiny přivesti, ale pro krátkost jich zanechati musím. Jestliže pak kdo jistší a dostatečnější příčiny a důvody ‹začátek komentované pasážena odpor›konec komentované pasáže má, ‹začátek komentované pasážeproč by›konec komentované pasáže ne jiná, ale prvnější byla, když mé dostatečně refutovati bude a své ukáže, nebudu tak v svém smyslu urputný, abych jim místa dáti a svou sentencí upustiti neměl, nýbrž ještě takovému s vděčností poděkuji.

Není pak nemožná věc, aby dvě kométy spolu vidíny býti nemohly, nebo i Aristoteles sám o tom vysvědčuje a příklad toho máme z historí. Léta od narození Božího 726. měsíce ledna ve 14 dnech dvě kométy vyšly, itemcizojazyčný text léta Božího 1337. také dvě kométy jednoho času vidíny: