Počíná se kronika o té stálé, trpělivé a poctivé Kryzeldě.

Byl[33]Byl: BYl v vlaské zemi jeden mocný markrabě jménem Valterus, mladý, krásný a velikého urození. Ten měl pod sebou mnoho zemí a veliká panství, ale ženy neměl, ‹začátek komentované pasážeodkudž by›konec komentované pasáže[34]odkudž by: odkudžby plodu očekával. Myslivosti, honuov a lovuov (na jiné věci nedbaje) byl velmi pilen. Ale páni a ‹začátek komentované pasážerytíři jeho›konec komentované pasáže[35]rytíři jeho: Rytijřigeɦo častokrát mezi sebou rozmlouvali, ‹začátek komentované pasážekterak by›konec komentované pasáže[36]kterak by: kterakby svému pánu knížeti radili, aby sobě ženu pojal a po sobě dědice pozuostavil.

Tehdy jeden starý a najvzácnější[37]najvzácnější: naywzáctněgſſý rytíř, přístoupiv před kníže Valtera, takto jemu ‹začátek komentované pasážeode všech›konec komentované pasáže[38]ode všech: odewſſech od jiných mluvil: „Milostivé kníže, páni a rytíři Vaši Vás pokorně za to žádají a prosí, abyšte ráčili sobě manželku mladou, pěknou, urozenou a bohatou pojíti, abyšte nám Vaše Jasnost po sobě dědice pozůstavili. Neufaj[39]Neufaj: Nevffay v to, milostivé kníže, žes mladý, nebo byvši mladým budeš starý. A smrt každého, mladého i starého, následuje a nižádnéhoť není, ‹začátek komentované pasážekdož by›konec komentované pasáže[40]kdož by: kdožby se před ní skrýti mohl a jí utéci. Každýť musi do jejího tance. A nevíme, kdy a kterak nás k svému tanci pojme.“ Uslyšav markrabě [A7r]číslo strany rukopisutyto řeči od svého panstva, pohnuv se na své mysli řekl jim: „Páni a rytíři moji milí, poněvádž mi vždy radíte, abych sobě ženu pojal a vám dědice zuostavil, v tom já chci poruče se Pánu Bohu, od něhožto jest všelijaké dobré, jenž v člověku jest, váši vuoli naplniti a chci sobě ženu pojíti. Ale toho zase od vás žádám: kteroužkolivěk sobě zvolím, aby proti tomu žádný nebyl, než abyšte ji všickni milovali, ctili a za svou paní měli.“ Tehdy všickni páni i rytíři slíbili jemu, že chtí to rádi učiniti. A tak každý z nich rozjeli se do domuov svých. Kníže pak rozkázal služebníkuom svým, aby strojili a připravovali to všecko, což jest k takové slávě svadební tak velikého pána potřebí, a uložil jim toho den, na kterýžto všecko hotovo býti má.

‹začátek komentované pasážeI byla›konec komentované pasáže[41]I byla: YByla tu ne velmi daleko od hradu markrabova jedna chudá véska, v nížto bydlel jeden velmi chudíčký člověk jménem Jankola. Ten měl jedinkou dceru jménem Kryzeldis, kteráž byla ani velmi pěkná, ani velmi škaredá,