při[A3r]číslo strany rukopisušel k zámku toho knížete, potloukl na vrata. Tehdy když vrátný uzřel nahého člověka, řekl jemu: „Kdo jsi ty a kterak jsi tak náh?“ On jemu odpověděl: „Pověz pánu tvému knížeti, že jsem já Jovián císař, že jsem roucho ‹začátek komentované pasážez příhody›konec komentované pasáže[12]z příhody: zpřjhody ztratil. A protož sem k němu přišel, aby mne v mé potřebě rouchem opatřil.“ Tehdy vrátný šel k knížeti a pověděl jemu, že jest u brány jeden nahý člověk a ten se praví císařem býti. Řeklo kníže: „Pusť ho sem, ať vidíme, kdo jest.“ ‹začátek komentované pasážeA když›konec komentované pasáže[13]A když: Akdyž ho přivedl vrátný před kníže, kníže pohleděv naň i nepoznal ho v ničemž. I řekl k němu: „Kdo jsi ty?“ On odpověděl: „Já jsem císař Jovián a toběť jsem knížectví[14]knížectví: Knijžetſtwij dopomohl. A tys má zvláštní rada.“ Řeklo kníže: „Blazníš, bídníče. A proto, žes se směl císařem jmenovati…“ Kázal ho do žaláře[15]žaláře: Zialaře uvrci a za několiko dní seděl v žaláři a nic mu jísti nedávali. A když ho z žaláře vytáhli, i kázal ho kníže ukrutně třmi kyjmi bíti a s hradu sehnati. Tehdy když byl tak velmi ubitý, řekl: „Bědaž mně! Co učiním? Již jsem na posměch všemu lidu. Puojduť na svuoj palác a snad mne mojí [A3v]číslo strany rukopisuvěrní služebníci poznají. Aby mne pak žádný nepoznal, tehdy mne paní má, když jí některá tajná znamení, o kterýchžto žádný neví než já a ona, oznámím.“

A tak když přišel nahý na palác, potloukl na dvéře. Tehdy když ho uzřel vrátný nahého, řekl jemu: „Kdo jsi ty?“ Odpověděl císař: „Což mne neznáš?“ Řekl jemu vrátný: „Neznám.“ Řekl jemu císař: „Ty šaty, kteréž na sobě máš, jáť jsem je tobě dal.“ Řekl jemu vrátný: „Lžeš, chlape. Tyto šaty dal mi pán muoj císař.“ I řekl k němu Jovián: „Prosím pro Buoh, milý vrátný, jdiž k císařové a pověz jí, že jsem já císař a zvěstuj jí také tato znamení tajná, o kterýchžto žádný mezi námi neví než já a ona.“ Odpověděl jemu vrátný: „Již vidím, že jsi blázen. Puojdu-li[16]Puojdu-li: puojduli já k císařové a povím jí to, vím, že budeš těžce bit.“ I šel vrátný k císařové a pověděl jí to všecko. Tehdy císařová šla k císaři a řekla jemu: „Pane muoj, slyšte divné věci. Nějaký chlap nahý stojí tam před vraty a praví, že jest císařem. Ta znamení také tajná, o kterýchžto žádný na světě neví nežli já a Vy, zvěstoval mi.“