hřiechuov pokál. A za ruku jej ujem, s postélky jej zdviže. A on vstav, inhed jide za ním na púšť. I by s svatým Muciem na púšti. A když sě dokona třetie léto, tehdy vráti sě na své miesto, kdežto dřieve přěbýval. A již nejsa jako člověk, ale u veleké krásě stkvieše sě jako anděl, až sě počěchu diviti jeho bratřie o jeho přiebytcě. A když sě mnohá bratřie snide, svatý Mucius naň ukáza a příkladem jeho z jeho přiebytka počě jě učiti, aby pokánie plnili, ktož chce mieti užitek odplaty nebeské. A když svatý Mucius kázáše a k té bratří mluvieše, ten bratr, jenžto nemocen dřieve bieše, počě jako dřiemati. A v tu dobu duši pusti. Tehdy svatý Mucius, vzdav modlitbu a připraviv, což slušie ku pohřebi, na púšť, jakž moha najspieš, jide.
Také svatý Mucius Nilu, rajskú řěku, přěchodieše a voda jemu ledva budieše do kolenú.
Opět jednoho času vnide k bratří zavřěnými dveřmi do domku, až sě ta bratřie podivichu. A také často, kamž koli jíti chtěl, tu mženie oka budieše.
A najprvé kdyžto bieše počal přěbývati na púšti a postieše sě vždy cělý týden, i potka jej jednú jeden člověk, majě chléb a vodu s sebú. I káza jemu ten muž ten pokrm přijieti. A ten bieše s nebes poslán.
Opět jednoho času diábel přišed k ňemu i ukáza jemu veliké poklady zlata pod zemí schovaného i vecě: Ti pokladové súť faraonovy. Tehdy jemu svatý Mucius odpovědě řka: Sbožie tvé buď s tebú na zatracenie! I jiného mnoho ukazováše hospodin skrzě svatého Mucie.
