K utrpení i k napomínaní všěm obecně odtud přicházie, neb aby každý přihotoval sě tak, jakž by té svatosti přijieti duostojen byl. Neb skrzě té svatosti duostojné přijětie obdržievají lidé všěch hřiechuov odpušťenie.
A v střědu a u pátek přikazováše, aby sě postili beze všeho přěstúpenie, kromě ač by na koho nuzná potřěba spadla, točíš nebo cěsta úsilná. Nebo v střědu Jidáš našeho spasitele prodal a zradil a u pátek, neb jest ten den ukřižován. A ktož ten puost bez potřěby přěruší, vidí sě jako zrádcě Jidáš. A pakli u pátek přěruší, tehdy jest rovný tovařiš těch, ješto boha křižovali. Opět svatý Appolonius vecě a řka: Ač by kto pocěstný v ten který den přěrušil aneb před polednem chtěl pojiesti, kázal mu stuol postaviti, ale k jědení jeho nenutiti. Opět svatý Apolonius počě praviti, že jest prospěšno každému tajně sě postiti. A dokudž kto muož najdál, toho taj tak, aby bylo tělo postem ukroceno a chvály od lidí nežádalo, ale odplaty od boha potřěbovalo.
To i mnoho jiného dobrého o duchovniem přiebytcě cělý týden nám rozprávieše. A to sám dřieve vše svými skutky plnieše. A to sme zavěrné viděli. A když od ňeho chtiechom pryč jíti, provodě nás, napomínáše a řka: Najmilejší synáčkové, přiezen a pokoj mezi sebú ploďte a ruozno sě nerozlúčějte! A obrátiv sě k svým bratřím, ješto nás provodiechu, vecě k nim: Jest li kto z vás cěsty do bližnieho kláštera {svědom}marginální přípisek soudobou rukou? Tehdy všicni odpověděchu, že dobřě vědie a chtie s nimi rádi jíti. Tehdy svatý Apolonius ze všěch bratří, ješto biechu cěsty dobřě svědomi a řěčsky i ejipsky dobřě umějiechu mluviti, ač by kde potřěbie jim bylo.
