on jako jáhen u dřěvnie služby úřadu vždy stáše. V ňemžto však svatého Pafuncie, když bieše tak duostojný muž, že i mnoho budúcie věci viděl jest, tak pak ostaviti jeho chtě svým náměstkem. Nebo brzo potom, jehož náměstkem po sobě ostaviti chtieše, napřěd jej k bohu posla přěd sebú.
Uviděli smy jednoho svatého mužě opata, jemuž diechu Serenus, jehož sě tak velikému duostojenství podivichom, neb jeho dobří skutci netoliko v činiech neb v uobyčějích, ale i na jeho obličěji sě stkviechu z božie milosti, a zvláštním darem tak byl čistotú obdařen, že nižádná žádost tělesná jemu ani ve sně ani najevě jemu nepřěkážěla. Avšakž vám muši pověděti, kterakť jest velikú čistotu zachoval a obdržal a k nie přišel. Neb to jest také veliké strádanie nad člověčie přirozenie.
Tento jistý svatý Serenus za srdečnú a vnitřní čistotu své dušě a prosě boha ve dne i v noci, postě sě a bděním na modlitbách bez přěstánie sě trudě. A když uzřě, že jest obdržal svú modlitvu, že jest v ňem uhasla všěcka žádost srdečná, tu sě inhed velmi snažně odda na modlitvy, aby to umrtvenie žádostí, jenž jest dáno jeho srdci a jeho duši, i počě prositi, aby také i jeho tělo zbylo té žádosti, aby viec i té žádosti sprostné netrpěl, jenžto sě i malým robatóm ukazuje a vzbuzuje. A když na modlitbě počaté ústavně trváše a pláčě, a přišed k ňemu anděl boží v noci u vidění, jako jemu břich otevřěv, jednu hrúdu ohnivú z jeho drobuov vyňem i zavrže preč
