[271v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcesvědectvie nežli Jan. Nebo skutky, kteréž mi jest dal otec, abych jě dokonal, ti skutkové, kteréž já činím, svědectvie[134]svědectvie] ſwideċtuie rkp. vydávají o mně, že mě jest otec poslal. J5,37 [A jenž mě jest poslal otec]text doplněný editorem[135]A jenž mě jest poslal otec] et qui misit me Pater lat. (homoiot.), tenť jest, jenž[136]jenž] navíc oproti lat. vydal svědectvie o mně. A viem, že pravé jest svědectvie[137]svědectvie] ſwiedċtuie rkp. jeho, kteréžto vydává o mně[138]A viem, že pravé jest svědectvie jeho, kteréžto vydává o mně] navíc oproti lat., srov. J 5,32. Ani ste hlasu jeho kdy slyšeli, ani ste tváři jeho viděli J5,38 a slova jeho nemáte v sobě přěbývajícieho, neb jehož on poslal jest, tomu vy nevěříte. J5,39 Ptajte se u písmě[139]písmě] + quia lat., vy mníte v tom písmě[140]písmě] navíc oproti lat. život věčný mieti, a toť jest písmo[141]písmo] navíc oproti lat., ještoť svědectvie vydává o mně, J5,40 a nechcete přijíti ke mně, abyšte život měli. J5,41 Zvelebenie ot lidí nepřijímám, J5,42 ale poznal sem vás, že milovánie božieho v sobě nemáte. J5,43 Jáť sem přišel ve jméno otce mého, a nepřijeli ste mne. Přijde li jiný ve jméno své, toho přijmete. J5,44 Kterak vy móžte věřiti, jenž chválu vespolek přijímáte, a chvály, jenž od samého boha jest, nehledáte? J5,45 Neroďte mnieti, bych já měl žalovati na vy před otcem, jestiť, jenž na vy žaluje, Mojžieš, v němž[142]v němž] wnienz rkp. vy naději máte. J5,46 Neb byšte věřili Mojžiešovi, věřili byšte snad i mně, nebo o mně[143]mně] + ille lat. psal jest. J5,47 A poňavadž jeho písmu nevěříte, kterak slovóm mým uvěříte?“

Kapitola VI.

J6,1 Potom odjide Ježíš za moře galilejské, jenž jest Tiberiadis, J6,2 a jdieše po něm množstvie veliké, nebo vidiechu znamenie, kteráž činieše nad těmi, kteříž nemáháchu. J6,3 Protož vjide Ježíš na huoru a tu sedieše s učedlníky svými. J6,4 A bieše blízko velika noc, den slavný židovský. J6,5 Protož když pozdviže Ježíš oči a uzřě, že[144]že] ze kdyz rkp. množstvie veliké jde k němu, vece k Filipovi: „Od[b]označení sloupcekud nakúpíme chlebóv, aby jedli tito?“ J6,6 Ale to pravieše pokúšeje jeho, neb sám vědieše, co by měl učiniti. J6,7 Povědě[145]Povědě] Respondit lat. jemu Filip: „Za dvě stě peněz chlebóv nestačí jim, aby každý z nich[146]z nich] navíc oproti lat., + eorum var. málo něco vzal.“ J6,8 Vece[147]Vece] Dicit lat.  jemu jeden z učedlníkóv jeho, Ondřěj, [bratr]text doplněný editorem[148]bratr] frater lat. Šimona Petra: J6,9 „Jest jedno dietě zde, jenž má pět chlebóv ječných a dvě rybě, ale to co jest tak mezi mnohé?“ J6,10 Tehdy vecě jim[149]jim] navíc oproti lat. Ježíš: „Kažte lidu zsaditi sě.“ A bieše sena mnoho na tom miestě. Tehdy zsadichu sě mužie číslem jako pět tisícóv. J6,11 Tehdy vzal jest Ježíš chleby, a když dieky učini, rozda sedícím, též i z ryb, což sú chtěli. J6,12 A když naplněni biechu, řekl jest učedlníkóm svým: „Zbeřte drobty, ješto sú zbyli, ať nezhynú.“ J6,13 Tehdy sebrali sú a naplnili sú dvanádst košóv otruskóv z pěti chlebóv ječných a ze dvú rybú[150]a ze dvú rybú] navíc oproti lat.,+ et duobus piscibus  var., ješto zbylo těm, kteří sú jedli. J6,14 Tehdy ti lidé, když uzřěchu ten div, kterýž[151]kterýž] + Iesus lat., nemá var.  bieše učinil, praviechu, že tento jest jistě prorok, jenž přijíti má na svět. J6,15 Tehdy Ježíš, když pozna, že mějiechu přijíti, aby jej popadli a učinili ho králem, uteče opět na huoru[152]na huoru] nahuoro rkp. sám on.

J6,16 A když by pozdě, sjidechu sě učedlníci jeho k moři. J6,17 A když vstúpichu na lodí, přijidechu přes moře do Kafarnaum. A již sě biechu tmy učinily, a nepřišel bieše k nim Ježíš. J6,18 A moře dutím velikého větru povstáváše[153]povstáváše] powſtwaſe rkp.. J6,19 Tehdy když biechu odpluli jako honóv jedenmezcietma anebo třidceti, uzřěchu[154]uzřěchu] vident lat. Ježíše chodiece na moři, a že blízko bieše k lodí, i báchu sě. J6,20 Ale on řekl[155]řekl] dicit lat., dixit var.  jim: „Jáť sem, neroďte sě báti!“ J6,21 Tehdy jej chtiechu vzieti na lodí, a ihned lodie přihna k zemi, do niež jdiechu. J6,22 Pak[156]Pak] navíc oproti lat. jiného dne zástup, jenž stáše za mořem, uzřě, že jiná lodie nebieše tu, než jedna, a že nebieše všel