[272r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupces učedlníky svými Ježíš na lodí, ale sami učedlníci jeho biechu odešli. J6,23 A jiné lodie biechu připluly od Tiberiady k tomu miestu, kdež biechu jedli chléb, dieky činiechu bohu[157]dieky činiechu bohu] gratias agente Domino lat., gratias agentes Deo var.. J6,24 Tehdy když uzřě zástup, že by tu nebyl Ježíš ani učedlníci jeho, vstúpichu na lodie i přijidechu do Kafarnaum hledajíce Ježíše.

J6,25 A když jej nalezechu za mořem, řekli sú: „Mistře, kdy si sem přišel?“ J6,26 Odpovědě Ježíš jim a vece: „Věrně, věrně pravi vám[158]vám] wram rkp., hledáte mne ne proto, že ste divy viděli, ale že ste z chlebóv jedli a nasyceni ste. J6,27 Dělajte ne ten pokrm, ješto hyne, ale ješto ostává k věčnému životu, kterýžto syn člověka dává vám, neb ten otec znamenal jest [buoh]text doplněný editorem[159]buoh] deus lat..“ J6,28 Protož řekli sú k němu: „Co učiníme, abychom dělali diela božie dobrá[160]dobrá] navíc oproti lat.,+ bona  var.?“ J6,29 Odpovědě Ježíš a vecě jim: „Toť jest dielo božie, abyšte věřili v něho, jehož jest on poslal.“ J6,30 Protož řekli sú jemu: „Kteréž ty tehdy činíš znamenie, abychom viděli a věřili tobě? Co činíš? J6,31 Otcové naši jedli sú mannu na púšti, jakož psáno jest: Chléb z nebe dal si[161]dal si] dedit lat., dedisti var. jim jiesti.“ J6,32 Tehdy řekl jim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, ne Mojžieš dal vám chléb z nebe, ale otec[162]otec] + meus lat. dává vám chléb z nebe pravý. J6,33 Neb chléb pravý[163]pravý] Dei lat., verus var.  jest, jenž jest s nebe sstúpil a dává život světu.“ J6,34 Tehdy řekli sú jemu: „Pane, vždy daj nám chléb ten!“ J6,35 I řekl jim Ježíš: „Já sem chléb života. Ktož přijde ke mně, nebude lačněti, a kto věří v mě, nebude žiezniti nikdy. J6,36 Ale řekl sem vám, že ste i viděli mě, a nevěřili ste. J6,37 Vše, což mi dává otec, ke mně přijde a toho, jenž přijde ke mně, nevyvrhu ven. J6,38 Neb sem stúpil s nebe, ne abych činil vóli svú, a[b]označení sloupcele[164]ale] + voluntatem lat., nemá var. toho, jenž mě jest poslal. J6,39 A to jest vóle jeho, jenž mě jest poslal, otcova, aby všěcko, co mi jest dal, neztratil z toho nic[165]nic] navíc oproti lat., + nihil var., ale vskřiesil to v najposlednější den. J6,40 Neb ta jest vóle otce mého, jenž mě jest poslal, aby každý, jenž vidí syna a věří v něho, měl život věčný, a já vzkřiesím jej v poslední den.“ J6,41 Tehdy reptáchu Židé z toho, že by řekl: Já sem chléb[166]chléb] + vivus lat., nemá var., jenž sem s nebe sstúpil. J6,42 I praviechu: „Však tento jest Ježíš, syn Jozefóv, jehož smy my znali otce i máteř. Kterak tehdy die tento, že sem s nebe sstúpil?“ J6,43 Tehdy odpovědě Ježíš a vecě jim: „Neroďte reptati vespolek, J6,44 žádnýť nemóž přijíti ke mně, jediné otec, jenž mě jest poslal, přitrhne jej; a já vskřiesím jej v poslední den. J6,45 Psáno jest v prorociech: I budú všichni učení boží. Každý, ktož jest uslyšal ot otce a naučil se jest, přijde ke mně. J6,46 Ne proto, by kto viděl otce, jediné ten, jenž od boha jest, [tenť jest]text doplněný editorem viděl[167]tenť jest viděl] hic vidit lat. (homoiot.), viděl otce. J6,47 Věrně, věrně pravi vám, kto věří v mě, má život věčný.“

J6,48 „Já sem chléb života. J6,49 Otcové vaši jedli sú mannu na púšti, a zemřeli sú. J6,50 Tento jest[168]jest] + panis lat. pravý[169]pravý] navíc oproti lat.  s nebe sstupující, aby ač kto z něho jedl by, neumřel. J6,51 Já sem chléb živý, jenž sem s nebe stúpil. J6,52 Ač kto bude jiesti z chleba tohoto, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest za život světa.“ J6,53 Protož svářiechu sě Židé vespolek řkúce: „Kterak móž tento nám dáti tělo své k jedení?“ J6,54 Tehdy vece k nim Ježíš: „Věrně, věrně pravi vám, nebudete li jiesti těla syna člověka a píti jeho krve, nebudete mieti života v sobě. J6,55 Ktož jie mé tělo a pie mú krev, má život věčný