[270v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcečlověka, jenž jest mi pověděl všěcky věci, které sem činila. Zdali on jest Kristus?“ J4,30 Vyšli sú z města a přijidechu k němu. J4,31 Mezitiem prosiechu ho učedlníci jeho[92]jeho] navíc oproti lat., + eius var. řkúce: „Mistře, jěz.“ J4,32 A on vece[93]vece] dicit lat., dixit var.  jim: „Jáť mám krmi jiesti, jiež vy neviete.“ J4,33 Tehdy vecěchu učedlníci sami k sobě: „Zdali jest někto přinesl jemu jiesti?“ J4,34 Vecě[94]Vecě] dicit lat., dixit var.  jim Ježíš: „Mój pokrm jest, abych[95]abych] aby rkp. činil vóli toho, jenž mě jest poslal, abych dokonal skutek jeho. J4,35 Však vy diete, že ještě[96]ještě] gieſtie rkp. čtyřie měsieci sú a žen příde. Aj, pravi vám, zdvihněte oči své a patřte na krajiny, žeť sě již bělejí ke žni. J4,36 A kto žne, mzdu béře a shromažďuje užitek v život věčný, aby i ten, ktož rosievá, i ktož žne, spolu sě radovali[97]sě radovali] gaudeat lat.. J4,37 Neb v tom jest slovo pravé, že jiný jest, ktož rosievá, a jiný[98]jiný] + est lat., nemá var., ješto žne. J4,38 Já sem vás poslal žat, co ste vy nedělali. Jiní sú dělali a vy jste v diela jich vešli.“ J4,39 A z toho města mnozí z Samaritánóv uvěřili sú v něho pro slovo ženy svědectvie vydávajície, že pověděl mi všěcko, co sem koli učinila. J4,40 Tehdy když přijidechu k němu Samaritánové, prosili sú ho, aby tu přěbyl. I přeby tu dva dni. J4,41 A mnohem viece [jich]text doplněný editorem uvěřili sú[99]sú] + in eum lat., nemá var. pro řeč jeho. J4,42 A té[100]té] navíc oproti lat. ženě praviechu, že již ne pro tvú řeč věříme, neb smy sami slyšeli a věřímy, že tento jistě jest spasitel světa.

J4,43 Pak po dvú dní vyjide odtud i otjide do Galilee. J4,44 Neb on sám Ježíš svědectvie jest vydal, že prorok v své vlasti cti nemá. J4,45 Protož když přijide do Galilee, přijechu jej Galilejští, poňavadž sú všěcky věci viděli, kteréž jest [b]označení sloupcečinil v Jeruzalémě v den slavný, neb i oni biechu šli ke dni svátečniemu. J4,46 Tehdy přijide opět do krajiny[101]do krajiny] in Chana lat. kalilejské, kde jest byl učinil vodu vínem. I bieše jeden králík, jehož syn nemáháše, v Kafarnaum. J4,47 Ten když uslyše, že Ježíš přišel jest od[102]od] do rkp. Židovstva [do]text doplněný editorem[103]do] in lat. Galilee, bral se jest k němu i prosieše ho, aby sstúpil a uzdravil syna jeho, nebo počínáše mřieti. J4,48 Tehdy vecě Ježíš k němu: „Jediné neuzříte li znamenie [a zázraky]text doplněný editorem[104]a zázraky] et prodigia lat., nevěříte.“ J4,49 Vece[105]Vece] Dicit lat. k němu králík: „Pane, sstup, dřieve nežliť umře syn mój.“ J4,50 Vecě[106]Vecě] Dicit lat. jemu Ježíš: „Jdi, syn tvój živ jest.“ Uvěřil jest člověk řeči, kterúž jemu pověděl Ježíš, a jide. J4,51 A když již on sstupováše, sluhy potkachu ho a zvěstovachu řkúce, že syn jeho živ jest. J4,52 Tehdy tázáše od nich hodiny, v kterú by se lépe měl. I řekli sú jemu, že včera v hodinu sedmú ostala ho zimnice. J4,53 Tehdy poznal jest otec, že ta hodina bieše, v kterú řekl jemu Ježíš: „Syn tvój živ jest.“ I věři on[107]on] ho rkp. i dóm jeho vešken. J4,54 To opět druhé znamenie učinil jest Ježíš, když byl přišel od Židovstva do Galilee.

Kapitola V.

J5,1 Potom bieše den slavný židovský i vstúpi[108]i vstúpi] ywſtupichu rkp. Ježíš do Jeruzaléma. J5,2 A bieše[109]bieše] Est lat. v Jeruzalémě bravný rybník, jenž slovieše židovsky Bethsaida, pět[110]pět] pie rkp. siencí vchodících maje. J5,3 V těch ležieše[111]ležieše] lezieſie rkp. veliké množstvie neduživých, slepých, kulhavých, uschlých[112]uschlých] vſlych rkp., čakajících hnutie vody, J5,4 nebo anjel boží svým časem sstupováše do rybníka i býváše hnuta voda. A ktož první sstúpieše do rybníka po hnutí vody, zdráv býváše,