[269v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceon Ježíš nedóvěřieše se samého sebe jim, protože on znáše[53]znáše] znaſſie rkp. všěcky J2,25 a že potřebie jemu nebieše, aby kto svědectvie dal o člověku, neb on vědieše, co jest v člověku.

Kapitola třetie

J3,1 A bieše člověk jeden[54]jeden] navíc oproti lat., + quidam var. z zákonníkóv jménem Nikodemus, knieže židovské. J3,2 Ten přijide k Ježíšovi v noci a řekl jest jemu: „Rabi, viemy, žes od boha přišels mistr, neb ižádný nemóž těch znamení činiti, které ty činíš, jediné byl li by buoh s ním.“ J3,3 Odpovědě Ježíš a vece jemu: „Věrně, věrně pravi tobě, jediné ač sě kto nenarodí opět, nemóž viděti královstvie božieho.“ J3,4 Vecě[55]Vecě] Dicit lat. k němu Nicodemus: „Kterak móž člověk naroditi se, když jest starý? Zdali móž v břich matky své opět vjíti a druhé sě naroditi?“ J3,5 Odpovědě Ježíš: „Věrně, věrně pravi tobě, jediné ač sě kto druhé neurodí z vody a z ducha svatého, nemóž vjíti do královstvie božieho. J3,6 Co sě jest urodilo z těla, tělo jest. A co se jest urodilo z ducha, duch jest. J3,7 Nediv se, že sem řekl tobě: Musiete se naroditi druhé. J3,8 Duch, kde chce, dyše a hlas jeho slyšíš, ale nevieš, odkud jde aneb kam se béře. Tak jest každý, kto sě jest urodil z duchu.“ J3,9 Odpovědě Nicodemus a vece jemu: „Kterak ty věci mohú sě státi?“ J3,10 Odpověděv Ježíš vece jemu[56]Odpověděv Ježíš vece jemu] Odpowiedie gezis awecie gemu kterak ty wieci mohu ſie ſtati Odpouiediew gezis wece gemu rkp.: „Ty si mistr v Izraheli, a toho neumieš? J3,11 Věrně, věrně pravím tobě, že my[57]my] navíc oproti lat., + nos var. to, co vieme, mluvímy, a co smy viděli, svědčímy, a svědečstvie našeho[58]našeho] naſſieho rkp. nepřijímáte. J3,12 Poněvadž sem zemské věci pravil vám, a nevěříte, kterak, poviem[59]poviem] powieme rkp. li vám nebeské věci, uvěříte? J3,13 A ižádný[60]A ižádný] Ay zadny rkp. nevstupuje [b]označení sloupcena nebe, jediné ktož jest s nebe stúpil, syn člověka, jenž jest v nebi. J3,14 A jakož Mojžieš[61]Mojžieš] mozies rkp. povýšil hada na púšti, takež povýšen musie býti syn člověka, J3,15 aby každý, jenž věří veň, nezahynul, ale měl[62]měl] miey rkp. život věčný. J3,16 Neb tak jest buoh miloval svět, že jest syna svého jednorozeného dal, aby každý, jenž věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný. J3,17 Nebo jest buoh neposlal syna svého na svět, aby súdil svět, ale aby spasen byl svět skrze něho. J3,18 Ktož věří v něho, nebývá súzen, ale ktož nevěří, již odsúzen jest, neb nevěří ve jméno jednorozeného syna božieho. J3,19 A toť jest súd, že světlo přišlo jest na svět, a milovali sú lidé viece temnosti nežli světlost, neb biechu jich skutkové zlí. J3,20 Neb každý, ješto zle činí, nenávidí světla a nepřichodí k světlu, aby nebyli tresktáni skutkové jeho. J3,21 Ale kto činí pravdu, přicházie k světlosti, aby sě zjevili skutkové jeho, neb v bohu učiněni sú.“

J3,22 Potom přijide Ježíš a učedlníci jeho do židovské země a tu přěbýváše[63]přěbýváše] pribywaſe rkp. s nimi a křtieše. J3,23 A bieše Jan křtě v Enon[64]v Enon] wemon rkp. vedlé Salim, neb vody mnohé biechu tu, i přichodiechu a křtiechu sě. J3,24 Nebo ještě Jan nebieše vsazen do žaláře. J3,25 A stala sě jest otázka mezi učedlníky Janovými[65]Janovými] ſianowymi rkp. s Židy o očišťování. J3,26 I přišli sú k Janovi a řekli sú jemu: „Mistře, ten, ješto bieše s tebú za Jordánem, jemuž si[66]si] + tu lat., nemá var. svědectvie vydal, aj, tenť křtí a všichni jdú k němu.“ J3,27 Odpovědě Jan a řekl: „Nemóž člověk přijieti ničehož, jediné bude li jemu dáno s nebe. J3,28 Vy sami svědectvie mi vydáte, že sem řekl: Já nejsem Kristus, ale že sem poslán před ním. J3,29 Kto má chot, ženich jest, ale přítel[67]přítel] pritek rkp. ženichóv, jenž stojí a slyší ho, radostí sě raduje pro hlas ženicha. Protož v tom jest radost má na[270r]číslo strany rukopisuplněna.