[96r]číslo strany rukopisuOni opar sedlský, oni búr, oni výr, oni srch, oni chlap, nehanba hojnější cti od poctivějších[bz]poctivějších] potczywieyſſich úduov.

Takéž i to nesrovná se, ješto die, aby nebylo rozdělenie v těle, ale péče spolu jedněch úduov o druhých. Daleko od kněží péče Pavlova o všech: Kto jest nemocen, [a já]text doplněný editorem[25]doplněno podle Holinky nejsem, a kto se horší[ca]horší] horſſie, a já se nezapálím hambú? Takové oči[cb]oči] otczi nejsa na zemi nyní. A obecný lid má mrzkost k obojím. Tak sú je již ztrýznili páni a kněží, že to, co již mají dávati aneb v čem jich poslúchati, to vše s mrzkostí a s reptáním. A to všecko daleko jest od společné rovnosti.

Jsú li takoví lidé údové těla Kristova, z těch nerovností my jich nemuožem poznati ani jich za to míti, aniž mohú pod toto býti, aby nebylo rozdílu v těle, ale rovnost bez panování jedni nad[cc]nad] na druhými. Neb to jest přikázaní Kristovo těm, kteří jsú údové těla jeho. Když se mezi nimi svár stal o to, kdo by se z nich větčí zdál neb býti měl, tehdy Ježíš vece jim: Králové pohanští panují nad svými, a kteříž moc mají nad nimi, úředníci slovú. Ale vy ne tak. Ale ktož větší jest mezi [96v]číslo strany rukopisuvámi, buď sluha jiných. A v tom jest zjevně ukázal Syn boží, že to na pohany slušie a na tento svět, ješto neznají Boha a z pýchy žádají panovati jedni nad[cd]nad] na druhými. Ale svým die: Vy ne tak budete jako pohané, žádajíce se velebiti jedni nad[ce]nad] na druhé, ale v rovnosti[cf]rovnosti] rownoſtie a skrze pokoru pod jiné sluožbú se nížíce, jakož údové těla našeho to ukazují, kterak nižádného výšení mezi nimi nenie.

Ovšem kteréž duch pravdy vede jako duchovní údy těla Kristova, nemáť místa mezi nimi velebenie a panovánie tohoto světa. Protož řeči svatého Pavla, což jich mluví tuto o těle Kristově duchovním, nemohú státi podlé počtu toho tělestného toho lidu trojího. Neb ty řeči jsú ovšem duchovní, ješto mohú státi toliko na svatých lidech, ješto mají[cg]mají] majie dary Ducha svatého a ješto se mohú sjednati skrze lásku v pravú jednotu, aby každý z úmysla sám od sebe o druhém péči měl a v jeho núzi s ním se zamútil a nad se jeho za lepšího měl a pilně všelikú sluožbú jiným hotov byl. A když takových s rozličnými dary Ducha svatého mnoho bude, takoví budú tělo Kristovo. A mezi tím i to dobře