[93r]číslo strany rukopisuspolečného tento truoj[bo]truoj] twuoy lid křesťanský tělestný a nesvornosti plný[bp]plný] plné nemá a nebude na věky míti, neb svět jest a žádosti světské toliko v sobě má. Protož počtení těla Kristova z také trojice nemuož v pravdě řečeno býti, neb takové rozdělenie lidu na tři strany jest i mezi pohany, neb slavně jest v nich stav knížecí, ješto spravedlnost svrchní a zemskú mnohem pilnějí jednají v tom lidu než zdejší lenochové pod věrú. Neb mají u větší hruoze lid, poniž nesmí žádný druhému činiti křivdy. Protož pokoj a spravedlnost zemská lépe stojí skrze knížata pohanská než skrze tyto změtence pod věrú. Neb ještě té spravedlnosti v lidu svém netbají činiti, jeliž je udarují, ožalují to nesnadně.

Také mezi pohany jest lid robotný, ješto vuoře a jiné věci dělá, a jsú kněží mezi nimi, ješto je svodí od jednoho Boha, stvořitele všech věcí, skrze mnohé bohy, jakož i mezi námi jsú svuodce velicí, netoliko skrze bohy dřevěné, ale skrze věrné řeči boží a skrze všicku víru i skrze peklo i skrze nebe i svaté v nebi, tím vším táhnú lidi od Boha. A netoliko tak svodí, [93v]číslo strany rukopisuale skrze samého Boha svodí lidi od Boha, ukazujíce ho lestně s některé strany, aby jeho v lidech zkazili v té straně, v který[bq]který] tery by ho měli naleznúti právě.

A poněvadž mezi pohany, ješto Boha neznají[br]neznají] neznagie, jest takové troje rozdělenie v lidu, ješto sobě spolu prospívají v některých věcech, a nejsú proto tělo Kristovo, takéž mezi námi nejsú pro ty tělestné věci tělo Kristovo, když nejsú skrze dary Ducha svatého zpósobeni v údy Kristovy, aby každý měl v sobě život milosti k užitkuom jiných úduov. A meč pánuov sedláky nespojí v jednotu mysli, ač je podrobí pod jho jako nepolomné[bs]nepolomné] nepolne otroky a stuol rozkošný páně obveselí blázna kněze[bt]kněze] knězie, aby jeho přízen počítal [v]text doplněný editorem[23]doplněno podle Holinky užitek víry, protože se jeho břichu dobře stalo u jeho stolu. A to všecko nenie dílo těla Kristova, ale nemilostivých kvas a násilé chudých.

A ještě více mluví svatý Pavel o těch údech těla Kristova a die: Nemuož řieci voko ruce, skutkuov tvých nepotřebuje, ani hlava opět nohám dí: nejste mi potřebny; ale mnohem více, ješto se zdají údové těla, by byli mdlejší[bu]mdlejší] mdeyssi, potřebnější sú, a kteréž mníme neurozenější, ctí pokrýváme, a kteří jsú nepočestní údové naši, hojnější počestnost mají. Ale ctným našim údóm nic není potřebí.