X. Přidaného k slovům s, ſ, z, poněvadž temeř jedno jest vyřknutí, o tom rozdíl tento jest.

1. ſ dluhé klade se na začátku slov, s krátké[bo]krátké] kratke na konci – ſlama, klas.

2. Kde se v slovu dvě[bp]dvě] dwe sſ kladou, přední malé má[bq]má] ma býti[br]býti] byti – Manasſes.

3. Přidané s k slovům začínajícím se od s-, malé s se klade – sſtoupím, sſoužení.

4. Znamenající latinské[bs]latinské] Latinſke Cumcizojazyčný text, zní-li měkčeji, píše se s – s meči a kýjmi, s bolestí, s jinými.

Pakli zní tvrději, píše se z – z užitkem, z mladosti, z prvu počatku, z toho, z takové.

Znamená-li[bt]Znamená-li] Znamenali latinské[bu]latinské] Latinſke Decizojazyčný text, píše se s – s lavice.

Znamená-li[bv]Znamená-li] Znamenali latinské[bw]latinské] Latinſke ēcizojazyčný text, píše se z – z lesa, z sudu, z pravé lásky[bx]lásky] laſky.

Znamená-li[by]Znamená-li] Znamenali latinské[bz]latinské] Latinſke excizojazyčný text, píše se z – z mouky, z té naděje.

Ostatek má[ca]má] ma se s pronunciácí souditi – zpytůj, zdvíhaní, sběhli[cb]sběhli] ſbehli se schodu spolu.

XI. Rozdíl mezi u, v, ů.

u otevřené klade se v prostřed a na konci slov – kapustu, k ustům.

u zavřené[cc]zavřené] Zawřene[4]V tiskařském úzu odpovídá grafému v. klade se na začátku slov – učiti, užíti[cd]užíti] užiti. Zůstává[ce]Zůstává] Zustáwa i v některých[cf]některých] některych složených[cg]složených] ſloženych – doučiti se.

ů s količkem, dluhé vyřknutí znamená uo.

1. Klade se in Derivatiscizojazyčný text, které berou u místo o aneb o místo u – roh, růžek, Bůh, boží.

2. Na Imperativiscizojazyčný text – stůj.

3. Těch pánův, těmto pánům[ch]pánům] Panům, od pánů[ci]pánů] Panů.

4. Na konci slov majících[cj]majících] magicých litery j, ł, n, ř, s, z, ž – lůj, kůl, kůň, nůž. Pro loj, kuol, kuoňcizojazyčný text.

XII. O punktovaných literách[ck]literách] literach z vrchu oznámeno, že jejích vyřknutí jsou rozdílná, zdlouha aneb měkčeji, nežli kdyby puňktů neměli.

Pec, peč, bez, běž[cl]běž] bež.

Předkové[cm]Předkové] Předkowe psávali[cn]psávali] pſawali:

Niekoho žierdem zdiesíš, žiertem potiešiš.

Nyní lépě píší:

Někoho žerdem zděsíš, žertem potěšíš.

Itemcizojazyčný text: Rzecz czasto v mieste strielal.

Lepě: Řeč často v městě střílel.

O čárkovaných Adjectivích níže se oznámí[co]oznámí] oznamj.

Napomenutí.

1. Kdy se scházejí[cp]scházejí] ſchazegj dvě[cq]dvě] dwe punktované litery, častokrát[cr]častokrát] čaſtokrat nad jednou toliko se punkt klade. Žěrt, žert neb zěrt.

2. K velkému[cs]velkému] welkemu C a R přidává[ct]přidává] přidawa se ž, Cžeská[cu]Cžeská] Cžeſka země, Cžasto Ržíše.