X. Přidaného k slovům s, ſ, z, poněvadž temeř jedno jest vyřknutí, o tom rozdíl tento jest.

1. ſ dluhé klade se na začátku slov, s krátké na konci – ſlama, klas.

2. Kde se v slovu dvě sſ kladou, přední malé má býti – Manasſes.

3. Přidané s k slovům začínajícím se od s-, malé s se klade – sſtoupím, sſoužení.

4. Znamenající latinské Cumcizojazyčný text, zní-li měkčeji, píše se s – s meči a kýjmi, s bolestí, s jinými.

Pakli zní tvrději, píše se z – z užitkem, z mladosti, z prvu počatku, z toho, z takové.

Znamená-li latinské Decizojazyčný text, píše se s – s lavice.

Znamená-li latinské ēcizojazyčný text, píše se z – z lesa, z sudu, z pravé lásky

Znamená-li latinské excizojazyčný text, píše se z – z mouky, z té naděje.

Ostatek má se s pronunciácí souditi – zpytůj, zdvíhaní, sběhli se schodu spolu.

XI. Rozdíl mezi u, v, ů.

u otevřené klade se v prostřed a na konci slov – kapustu, k ustům.

u zavřené klade se na začátku slov – učiti, užíti. Zůstává i v některých složených doučiti se.

ů s količkem, dluhé vyřknutí znamená uo.

1. Klade se in Derivatiscizojazyčný text, které berou u místo o aneb o místo u – roh, růžek, Bůh, boží.

2. Na Imperativiscizojazyčný text – stůj.

3. Těch pánův, těmto pánům od pánů

4. Na konci slov majících litery j, ł, n, ř, s, z, ž – lůj, kůl, kůň, nůž. Pro loj, kuol, kuoňcizojazyčný text.

XII. O punktovaných literách z vrchu oznámeno, že jejích vyřknutí jsou rozdílná, zdlouha aneb měkčeji, nežli kdyby puňktů neměli.

Pec, peč, bez, běž.

Předkové psávali:

Niekoho žierdem zdiesíš, žiertem potiešiš.

Nyní lépě píší:

Někoho žerdem zděsíš, žertem potěšíš.

Itemcizojazyčný text: Rzecz czasto v mieste strielal.

Lepě: Řeč často v městě střílel.

O čárkovaných Adjectivích níže se oznámí.

Napomenutí.

1. Kdy se scházejí dvě punktované litery, častokrát nad jednou toliko se punkt klade. Žěrt, žert neb zěrt.

2. K velkému C a R přidává se ž, Cžeská země, Cžasto Ržíše.