pros[579v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcepělí u právě těžcě jemu protiviti, chtiece jeho usta sklopiti u mnohých věcech, L11,54 protiviece sě jemu a lákajíce popadnúti nětso z jeho úst, chtiece jeho uviniti.
Dvanádstá kapitola
L12,1 A když mnozí zástupi stáchu okolo jeho, tak jež sě spolu tlačiechu, jě sě mluviti k svým učedlníkóm: „Varujte sě ot rozkvasu duchovníkového, to jest ot pochlebovánie. L12,2 Nebo ničse[415]ničse] yczſe rkp. nenie skryté, by sě nezjěvilo, ani zatajené, by nebylo vzvěděno. L12,3 Nebo co jste ve tmách pověděli, bude na světle pověděno. A co jste mluvili v ucho v kútiech, bude provoláno na střěšě.“
L12,4 „Pravi[416]Pravi] + autem lat. vám, mým přáteluom, nežásajte sě těch, ješto tělo zabíjějí, a potom nejmají viece, co by učinili. L12,5 Ale já vám ukáži, koho sě jmáte báti. Bojte sě toho, jenž když zabie, jmá moc vrci u plamen. Tak vám pravi, toho sě bojte. L12,6 Však pět vrabciev prodávají za poloveň, a ijeden z nich nenie v zapomanutí přěd bohem. L12,7 Nebo[417]Nebo] + et lat. vlasi s vašie hlavy všickni jsú zečteni. Protož neroďte sě báti, mnohých vrabciech vzácnější jste[418]jste] + vos lat., nemá var..“
L12,8 „I pravi vám, všeliký[419]všeliký] wſſeli rkp., ktož koli přizná mě přěd lidmi[420]lidmi] + et lat., toho syn člověčí přizná přěd božími anděly. L12,9 Pakli kto mne popří přěd lidmi, bude zapřěn přěd božími anděly. L12,10 A každý, ktož promluví slovo proti synu člověčiemu, bude jemu otpuščeno. Ale tomu, kto sě porúhá svatému duchu, nebude otpuščeno. L12,11 A když vás uvedú do svých[421]svých] navíc oproti lat. škol přěd mistry i přěd vladařě, neroďte tbáti, kterak a co otpovieste, co li promluvíte, L12,12 neboť svatý duch dá vám v túž hodinu, ješto vy musíte mluviti.“ L12,13 I vecě jemu kterýs z zástupa: „Mistře, řci mému b[b]označení sloupceratru, ať se mnú rozdělí dědinu.“ L12,14 Tehdy on jemu vecě: „Člověče, kto jest mě učinil súdcí nebo děličem nad vámi?“
L12,15 I vecě k nim: „Vizte a varujte sě ote všie skúposti, nebo z obiznosti číž koli život[422]život] + eius lat. nenie aniž z toho, což jmá.“ L12,16 I vecě k nim podobenstvie řka: „Kakéhos člověka bohatého pole přineslo jest plenné užitky L12,17 i mysléše sám v sobě řka: Co učiním, že nejmám, kam bych sklidil své obilé? L12,18 I vecě: Toto učiním: zruším své stodoly i učiním jě věcšé a tu sklidím všecko[423]všecko] wſſeczlo rkp. mé sbožie[424]všecko mé sbožie] omnia … et bona mea lat., což mi sě jest urodilo, L12,19 i poviem méj duši: Dušě, jmáš mnoho sbožie pokladného za mnohá léta, protož otpočívaj, jěz a[425]a] navíc oproti lat., + et var. pí a[426]a] navíc oproti lat., + et var. kvas. L12,20 I vecě jemu buoh: Blázne, této noci tvú duši vydrú ot tebe, a což jsi nachystal, čie to bude? L12,21 A tak jest, ktož sobě ckmí, a nenie bohat u bozě.“
L12,22 I vecě svým učedlníkuom: „Protož vám pravi, neroďte býti pečlivi vašiej duši řkúce[427]řkúce] navíc oproti lat.: Co budem jiesti, ani tělu: Več sě oblečemy? L12,23 Však[428]Však] navíc oproti lat., + enim var. dušě jest věcšie nežli pokrm a tělo jest[429]jest] navíc oproti lat., + est var. věcšie nežli oděv. L12,24 Znamenajte havrany, žeť nesějí ani žňú, jimžto nenie pivnicě ani stodola, avšak jě buoh opatřil[430]opatřil] patrzil rkp.. A čím viece vy jste jich dóstojnější! L12,25 A kdo[431]kdo] kto Kyas jest z vás, že by pomysle mohl přičiniti svéj postavě jeden loket? L12,26 A protož když najmenšieho nemóžete, čemu o jiném jste pečlivi? L12,27 Opatřte liliumie polské[432]polské] navíc oproti lat., + agri var., kterak roste, žeť nedělá ani přěde, praviť vám, že ani Šalomún ve všie svéj slávě neodieval sě jest jako jedno z tohoto. L12,28 A když sěno, ješto dnes jest na poli a zajitra v pec uvrženo, buoh tak odievá, čím viece vás, chvoré viery? L12,29 A vy neroďte hledati, co byšte[433]byšte] by gſte rkp. jědli nebo[434]nebo] + quid lat. pili, a ne[580r]číslo strany rukopisuroďte
