jest obžalovaný sebe miesto sestřence svého poručníka k odpoviedaní ostavil, jenž osobně přítomen jest, žádám, ať jest připuzen mým žalobám odpoviedati. Kterýžto sestřenec tato slova odpověděl: Nic nechci sestřenci mému súdem ztratiti ani získati, aniž chci úřadu poručenstvie miesto něho nésti. Ale žalobník řeč svú opětuje řekl: poněvadž obžalovaný ani sám skrze se ani skrze šafáře, jemuž jest to miesto sebe poručil, nechce hájiti práva svého, v zavitém súdě žádal jest, aby přítomen byl a škody jemu zaplatil.
O tom nalezeno jest: poněvadž obžalovaný sestřence svého ustavil jest poručníkem té pře a týž mlče úřad poručenstvie jest přijal, slova, kteráž jest potom {jiného soudu mocí}meziřádkový přípisek mladší rukou opětoval o nechtěnie ztratiti ani získati, žádného skutku nečiní, poněvadž jest je mluvil bez přítomnosti obžalovaného, a skrze to úmysl svuoj žalobník, jakož jest z navrácenie škody své žaloval, spravedlivě jest obdržal.
Přitom znamenaj, že mlčící zdá se povolovati a zvláště před zahájeným súdem, a toho svrchu duovod jest o žalobci žalujícém a obžalovaném neodpoviedajícém, jenž pro zamlčenie práva svého zbaven jest. Ale jiné jest, ač kdy strana k otázce rychtáři neodpovie, ale mlčí, nebo velikýť jest rozdiel mezi stranú a rychtářem, avšak vidí li se slušné přísežným pro vytázanie pravdy, strana k otázce rychtáře potvrzujíc neb odpierajíc zjevně má odpoviedati.
Znamenaj také, že takové škody, jenž slovú dědičné, protože při dědictviech bývají, přísežní mají šacovati, pokudž se jim vidí býti dobré a spravedlivé, přísahy ovšem tělesné (ač by potřebie bylo) s učiněním od toho, ktož škodu obdržuje, kterážto však přísaha
