začavši skrze rozličné odkládanie súdem jest je trápila tak dlúho, že skrze spáleného neb shořelého domu a jiného zbožie cena toho tak jest umenšena, že patnádcti kop za to nikoli nemohlo jest jmieno býti, i učinila jest otázku vdova: takový nedostatek a škoda, jenž jest přišla z příhody, nemají li jakož jie též i sestrám jejím pannám na jich dielech jednostajně zhynúti nebo sníti? A zase zpět panny otázaly sú, poněvadž vdova proti pořiezení otce jest činila a je tak dlúhý čas neslušně súdem jest zaměsknávala, že v tej mieře řečené zbožie tak, jakož se předkládá, zhynulo, nemá li takový nedostatek toliko vdově na jejiem dielu sníti, nebo jestliže by svrchupsané zbožie v té chvíli mnohem bylo by polepšeno, poněvadž {proto by}meziřádkový přípisek soudobou rukou jim nic více {byla}meziřádkový přípisek soudobou rukou nevydala, než což sú vzieti měly otcovým rozkázaním. O tom konečně jest usúzeno, že duovod vdovský má přestati a to, což panny tieží a žádají, má se státi a dopuštěno býti, jakožto příslušie spravedlnosti.
O škodách příhodných při šrotování pitie
Ku otázce kupcuov a formanóv často jest usúzeno: když šrotéř na líhách a na provaziech nebo forman naveze sud, měl by, bude li sud mdlý a zlomí se nebo jiným obyčejem bez netbanlivosti však a neopatrnosti šrotéře a formana tekl by neb rozbil by se, takovú škodu pán bude trpěti.
Opět ač pod vozem jdúcím most zlomil by se, škodu koní a vozu forman, ale škodu toho zbožie pán podstoupí. Opět přijde li vuoz k které vodě, kteráž se jest nad obyčej zvodnila a vylila, nezkusí li forman dřieve pilně brodu a ohledá, ač se pustí neopatrně do vody, tehda ze škody, kteráž se přihodí na zboží, jenž veze, pánu toho zbožie má odpoviedati.
O škodách jatého neprávě
Ktož koho neprávě rychtářem k jímaní připraví, má
